V dubnu 1704 začaly v Americe pravidelně vycházet první noviny

Nebyly to noviny v dnešním slova smyslu – pouhý jeden list papíru potištěný z obou stran dvěma sloupci hustého textu, bez titulků. A o čerstvosti zpráv se už vůbec nedalo hovořit. Přesto se tato – podle dobových svědků – velmi nezáživná tiskovina jménem Boston News-Letter, stala prvním americkým periodikem. První číslo, které vyšlo 24. dubna 1704, totiž následovaly v týdenních intervalech další “zpravodaje” z dílny jediného redaktora a zároveň vydavatele Johna Campbella.
Bostonský poštmistr Campbell byl loajálním úředníkem, kterého jmenovala koloniální vláda podřízená Anglii. První Boston News- Letter tedy logicky obsahoval většinu zpráv z “matičky Anglie”, které byly přetištěné z novin London Flying Post a London Gazette z poloviny prosince 1703. Bohatí Bostoňané, kteří odebírali poštu, se tedy nedočkali čerstvých zpráv, ale mohli si například vychutnat dlouhý výňatek z půl roku starého projevu anglické královny Anny v parlamentu, týkajícího se Skotska.
Čerstvé zprávy vlastně Campbell nedodal nikdy. I ty nejaktuálnější z blízkého okolí měly alespoň čtrnáctidenní zpoždění a některé “novinky” z Evropy dokonce celý rok! Místní občané, kteří se čerstvé “drby” dozvěděli spíše v hospodě, News- Letter ironicky nazývali “ten náš ubohý zpravodaj” nebo “starožitnosti”. Z toho je zřejmé, že první americké noviny spíše živořily a důvěru čtenářů si nezískaly. Pošťák Campbell ale ani neměl v úmyslu tisknout nějakou “pravdivou a kvalitní žurnalistiku”, spíše si tím chtěl ulehčit své pracovní zatížení.
Jednou z jeho povinností poštmistra totiž bylo ruční psaní dopisů s důležitými informacemi (o obchodu, lodích, vládních aktivitách) a tyto “news-letters” zasílal poštou úřadům, obchodníkům a bohatým kolonistům. Zprávy se předávaly dál, od předplatitelů k dalším lidem toužícím po informacích. Klientů přibývalo, Campbell nestíhal psát a zkusil zprávy tisknout. Rychlost i možnost snadného vyrobení kopií dopisů mu vnukly nápad dělat “noviny”. Vlastně k tomu měl jedinečné podmínky: přístup k informacím i fungující distribuční cesty. A před sebou též vidinu zisku (hlavně z inzerce a od předplatitelů).
Inzerenti se ale nehrnuli a noviny zřejmě nikdy nevycházely ve větším nákladu než 300 kusů. Situace se ještě zhoršila v roce 1718, kdy Campbella vystřídal ve funkci bostonského poštmistra William Brooker. Ten chtěl ve vydávání novin pokračovat, protože to bral jako součást nové práce. Campbell se ale odmítl vzdát svého titulu a tak 21. prosince 1719 vyšly poprvé Brookerovy noviny Boston Gazette. V úvodníku News-Letteru jejich úroveň tentýž den Campbell pohrdavě okomentoval slovy: “Lituji lidi, co si koupili nové noviny; není to zrovna moc ke čtení.”
Boston News-Letter koupil od Campbella tiskař Bartholomew Green v roce 1722 a o čtyři roky později změnil název novin na Weekly News-Letter. V lednu 1733 se stal jejich vydavatelem John Draper; jeho syn Richard noviny v roce 1762 opět přejmenoval – na Massachusetts Gazette. Ty vycházely až do roku 1776 (celkem na tu dobu výjimečných 72 let). Noviny skončily až kvůli evakuaci britských jednotek a vydavatelky Margaret Draperové z Bostonu.
V případě bostonského News-Letteru se vlastně nejednalo o první noviny v koloniích a ani v Bostonu. Už 25. září 1690 zde Richard Pierce vytiskl noviny s dlouhým názvem – Publick Occurrences, Both Foreign and Domestick – ale ty nepřežily první číslo. Ještě daleko dříve se udržely při životě noviny v Evropě: od roku 1631 v Paříži Gazette de France a v Anglii Public Inteligencer. První pravidelně vycházející české noviny spatřily světlo světa 4. února 1719 nákladem Karla Františka Rosenmüllera jako Sobotní (Outerní) Pražské poštovské noviny.