Filmoví kritici se často chovají jako PR agenti tvůrců

6. 4. 2004 08:04

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Dnešní filmový kritik neprovozuje kritiku, ale přepisuje materiály z tiskovek a stává se tak sám PR agentem tvůrců. Tuto ostrou větu vyslal do řad nejen českých filmových recenzentů německý dopisovatel filmového časopisu Screen International Martin Blaney. „Kritika si nyní sahá na své dno,“ tvrdí.
Razance, s jakou vystoupil, vystihuje polemický duch tří panelových diskusí, které se uskutečnily během národní přehlídky české kinematografie Finále v Plzni. Festival sice skončil v neděli, mnoho nadhozených témat ale zůstane i nadále živých. Jak by ne: hovořilo se především o filmové distribuci, situaci na poli tuzemských filmových festivalů a zmíněné kritice.
Na adresu recenzentů nešetřil kritikou ani publicista Antonín J. Liehm. Tomu vadí zejména symbióza tvůrců a kritiky. „V Česku nebudou lepší filmy a nedostaneme se ze současné mizérie, dokud filmová kritika nezačne říkat pravdu,“ prohlásil Liehm.
Ostrá výměna názorů se čekala na panelu o českých přehlídkách filmů. Přetrvávající napjatá finanční situace totiž udělala z jednotlivých organizačních štábů konkurenty, až nepřátele.
Pořadatelé jsou stále více závislí na státních penězích, protože financování festivalů ze sponzorských příspěvků se stává iluzí a může být jen doplňkové. Například plzeňský festival Finále s rozpočtem 13 miliónů korun se koná především díky podpoře města.
„Možnosti, jak získat peníze u poslanců, jsou a existují,“ tvrdí však ředitel Finále Ivan Jáchim. Ukazuje se totiž, že financování filmových festivalů je u nás ve vzrůstající míře věcí kontaktů s politiky a dlouhých loktů.
To se ale nelíbí těm šéfům festivalů, kteří osobní boj o peníze nemají v lásce. „O festivalech se musí rozhodovat kompetentně. Poslanci však nejsou o filmových festivalech informováni, nevědí o nich nic,“ je přesvědčen ředitel Letní filmové školy Jiří Králík, jehož festival v Uherském Hradišti je nejen populární akcí, ale supluje i filmovou výchovu.
„Lépe navazujeme kontakty v Evropě a v USA než v Česku,“ potvrdil programový ředitel MFF Zlín Petr Koliha.
Velkým pozitivem českých filmových festivalů je to, že jsou tematicky rozrůzněné a nabídkou si příliš nekonkurují. Máme velký mezinárodní festival (Karlovy Vary), velký dětský festival (Zlín), festival domácí produkce (Plzeň), velký festival národních kinematografií (Febiofest), festival dokumentárních filmů (Jihlava) či animované tvorby (Třeboň).
Velká část těchto festivalů zachytila moderní trend. Ten spočívá v tom, že festival uvádí nejenom filmy, ale je zároveň trhem projektů a talentů, snaží se film prodat a stává se atraktivním místem pro různé filmařské organizace, které během festivalu organizují svá „výjezdní zasedání“.
O něco méně příznivá je situace artových kin a alternativní distribuce vůbec. Podle Jana Jíry ze společnosti Cinemart se v posledních letech ukázalo, že „divák má místo srdce peněženku“. Narážel tím hlavně na politiku velkých distributorů, kteří upřednostňují multiplexy před tradičními kiny.
Distributor společnosti Bonton Radek Auer vidí však situaci optimističtěji: „Velké distribuční společnosti mají sílu dostat český film zase do kin. Máme možnost dohodnout se s majiteli kin, aby český film podrželi na programu déle.“
Přítomní distributoři se shodli, že jedinou šancí pro nezávislý film jsou kluby s DVD projekcemi. Dalším impulsem může být i možnost stahování filmů z internetu a satelitní distribuce.

Hospodářské noviny, 6. 4. 2004, autor: Radovan Holub

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.