Bild – Nevěrná láska kancléře Schrödera

Když před šesti lety poprvé zvítězil ve volbách, přezdívalo se mu “mediální kancléř”. Čerstvě zvolený předseda německé vlády Gerhard Schröder tehdy dokázal to, o čem si jeho předchůdce Helmut Kohl mohl nechat jen zdát: Získat na svou stranu nejvlivnější média.
Bezproblémové soužití mezi kancléřem a médii však skončilo. Důvod? Mezi novináři, kteří Schrödera doprovázeli na únorové cestě do USA a Turecka, chyběli redaktoři bulvárního (a nejčtenějšího) deníku Bild a týdeníku Stern. Kancléř je – na rozdíl od ostatních – odmítl vzít do letadla. Jeho mluvčí Bela Anda navíc oznámil, že už Bildu neposkytne žádný rozhovor.
Rozhodnutí Gerharda Schrödera nezůstalo bez odezvy.
Kromě kolegů z deníků Tagesspiegel, TAZ, Berliner Zeitung či Financial Times Deutschland podpořila rozhořčený protest šéfredaktorů Bildu a Sternu i vlivná Spolková tisková konference. Ta zastupuje devět set novinářů, působících v Berlíně.
Za předsedu vlády se naopak postavili někteří politici. “Že kancléř ohrožuje svobodu tisku, když redaktory Bildu nebere na zahraniční cesty? To je k smíchu,” řekl v pátek předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse. Protest podle něj dokazuje jediné: “Bild má moc, před níž všichni stojí v pozoru.”

Konec náklonnosti
Fakt, že Bild významně ovlivňuje německé veřejné mínění – a tudíž i politiku – v zemi na západ od českých hranic, zpochybňuje jen málokdo. Má s odstupem největší náklad, denně ho čte 11 miliónů lidí.
Moci bulvárního deníku si byl od začátku vědom i Schröder. Nechal se fotografovat se svými sestřenicemi z bývalé NDR, předváděl jeho redaktorům nové auto či psa. “Na začátku volebního období ho Bild záměrně využíval ve svůj prospěch,” připomněl v rozhovoru pro televizní stanici ZDF ředitel hamburského Střediska pro mediální komunikaci Siegfried Weischenberg. “Očividně doufal, že za ním tyhle noviny stojí. To bylo ale naivní. Bulvár zajímá jen úspěch a vždy se řídí náladami obyvatelstva.”
Čím déle je Schröderova vláda u moci, tím hlasitěji ji německá média kritizují. Útočněji začal psát i Bild. Například o důchodové reformě. “Kancléře Schrödera to hrozně zklamalo,” domnívá se Steffen Grimberg, expert na média v berlínském levicovém deníku TAZ. “S kritikou, kterou považoval za nespravedlivou, se zkrátka nedokázal vyrovnat,” dodal.

Legální, ale nepopulární
“Kancléř vyvodil důsledky z toho, jakým způsobem je prezentována jeho politika, a rozhodl se, že už nebude listu Bild poskytovat žádné rozhovory,” řekl mluvčí Anda, který pro Bild – stejně jako Schröderova žena Doris – sám několik let pracoval.
Němečtí právníci považují kancléřův postup za zcela legální. Podle většiny Němců – 53 procent dotázaných, kteří se účastnili nedávného průzkumu agentury Forsa – ale udělal chybu. I voliči přitom souhlasí s tím, že by bulvární novináři neměli před školou číhat na Schröderovu nezletilou nevlastní dceru. Ani diskreditovat jeho manželku.
Zatímco předseda Bundestagu a kancléřův stranický kolega Thierse míní, že politici musí mít možnost se před “neférovým zpravodajstvím” bránit, Peter Glotz, někdejší generální tajemník SPD a profesor komunikace na Univerzitě v St. Gallenu, bojkot Bildu odmítá :”Žádná velká politická strana si nemůže dovolit ignorovat největší noviny v zemi. A vláda už vůbec ne”.

Hospodářské noviny, 5. 4. 2004, autor: Zuzana Kleknerová