Majitelům obchodů v turisticky atraktivních lokalitách se stále více začíná vyplácet přijímání platebních karet. Důvod je jednoznačný – zahraniční turisté. Ti preferují placení kartami a díky tomu dávají přednost obchodům, kde nepotřebují hotovost. Do budoucna je tak možné očekávat, že počet tuzemských obchodních míst přijímajících karty nadále poroste.
V současné době kupříkladu světově nejrozšířenější karty Visa přijímá v Česku okolo 44 tisíc obchodníků. Jen za loňský rok u nás zahraniční turisté utratili prostřednictvím platebních karet Visa rekordních 9,2 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2002 tato suma představuje nárůst o 29,9 procenta. Turisté nejvíce platili v obchodech, hotelech, restauracích a u čerpacích stanic. Průměrná hodnota jedné transakce při placení kartou u obchodníka přitom činila přibližně 2280 korun.
„Díky tomu, že platba prostřednictvím karty je velice snadná a umožňuje jejímu držiteli impulsívní nákupy, má velmi pozitivní vliv na ekonomiku celého státu. Turisté se zpravidla nezatěžují výměnou hotovosti ve směnárnách a používají platební karty tak, jak jsou zvyklí z domova,“ vysvětluje Miloslav Kozler, manažer pro Českou republiku asociace Visa International.
Největší podíl (72,7 procenta) na celkové útratě zahraničních návštěvníků u nás měli turisté z evropských zemí, kteří prostřednictvím karet utratili 10,4 miliardy korun. Ze všech Evropanů utratili nejvíce Britové (2,3 miliardy korun), za nimi následovali Němci (1,5 miliardy korun) a Francouzi (855 miliónů korun). Mezi turisty ze střední a východní Evropy vedli Rusové (572 miliónů korun) a Poláci (455 miliónů korun). Cizinci se u nás zdrželi průměrně 4 dny a jejich zájem se již tradičně soustředil především na Prahu, lázeňská města, jižní Čechy a Moravu.
Bez karty se při nákupech neobešli především Němci, Italové a Poláci, kteří uskutečnili přibližně 80 procent transakcí v obchodech. Norové a Švédové jsou při placení v obchodech zdrženlivější. Tradičně totiž upřednostňují výběry hotovosti z bankomatů.
Hospodářské noviny, 23. 3. 2004, autor: (šal)
