Hudební trh se opřel o české umělce

Muzikanti i zástupci hudebních vydavatelství, lamentující nad vysokým počtem hudebních pirátů, našli lék na propad prodeje. Je jím česká populární hudba, která se v uplynulém roce stala tahounem hudebního průmyslu.
V roce 2003 se sice prodalo o tři procenta nosičů s českou muzikou méně, její celkový obrat však narostl o devět procent na 311 miliónů korun. Vyplývá to z údajů české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI).
Uvedená čísla představují obraty firem. “Pro získání údajů o celkovém obratu nosičů v obchodech je potřeba k cifře připočíst průměrnou maloobchodní marži ve výši 25 procent a 22procentní DPH,” říká Pavel Bodiš z IFPI
Celkem se loni v Česku prodalo 4,4 miliónu hudebních nosičů, které firmám vynesly 728 miliónů korun. To v meziročním porovnání představuje pokles o pouhá dvě procenta.
Hudební trh tak zastavil pád z předchozích let, který se v roce 2002 pohyboval okolo 20 procent. O rok dříve dosáhl dokonce hrozivých 40 procent.
Pořadí firem na trhu se od předloňského roku prakticky nezměnilo. Největším hráčem zůstalo vydavatelství Universal Music s obratem přes 188 miliónů korun, následované EMI (161 miliónů), Sony Music/Bonton (113 miliónů), BMG (84 miliónů a Warner Music (71 miliónů korun). “Pokud porovnáme vývoj trhu v České republice a západní Evropě, tak do vyspělých evropských zemí teprve nyní dorazil dramatický propad, který jsme zažili v uplynulých pěti letech a který máme, doufejme, za sebou,” říká ředitel společnosti EMI Vladimír Kočandrle.
Čeští vydavatelé na rozdíl od zahraničních totiž mohou počítat se zvýšeným zájmem fanoušků o domácí interprety. “Je zde nabízeno větší množství domácích titulů za relativně příznivé ceny. Na to posluchači reagují, česká hudba se tak na trhu stává dominantní,” uvádí Kočandrle.
Potvrzují to i pravidelné týdenní žebříčky prodejnosti, vydávané IFPI. Během klíčového předvánočního období od listopadu do poloviny prosince se na prvních deseti místech objevovali v drtivé většině čeští umělci – od Kabátu, Chinaski, projektu Holki přes Dana Bártu, Jaromíra Nohavicu až po Lucii Bílou nebo Marii Rottrovou.
Rozšiřujícímu se kopírování pomocí vypalovaček se firmy snaží čelit snižováním cen vybraných titulů. Na podzim loňského roku vydala Lucie živé album Lucie v Opeře, za něž posluchač zaplatil méně než 300 korun. Ceny novinek domácích interpretů se přitom pohybují kolem 350 korun. Podle ředitele BMG Milana Hermana firmy kvůli nízkým cenám musejí shánět pomoc u sponzorů, kteří přispívají na náklady za studio nebo reklamní kampaň. Podle Kočandrleho jsou tak nahrávky domácích umělců levnější než jinde v Evropě.
Vydavatelům se však zatím nedaří reagovat na trend legálního stahování hudby, které ve Spojených státech zaznamenává bouřlivý rozvoj. “Rozšíření počítačů v České republice a kapacita přenosových linek nejsou na takové úrovni jako ve vyspělých zemích. Vzhledem k úspěchu mobilních telefonů nám toto médium připadá mnohem přitažlivější,” podotýká Kočandrle.

Hospodářské noviny, 13. 2. 2004, autor: Aleš Borovan

Vývoj prodeje