Telefonní melodie pomáhají umělcům z krize

Hudební průmysl už několik let prochází krizí. Mohou za to klesající prodeje desek a také internetoví piráti, se kterými se zástupci velkých vydavatelství v USA neustále soudí. Přes tento neutěšený obrázek, který vydavatelství vytvářejí, se však autorům hudby a textů nebo majitelům práv k hudebním skladbám daří. Výše autorských honorářů za vysílání písní v rádiích či televizních kanálech totiž dosáhla nového rekordu.
Ve Spojených státech působí tři organizace, které poskytují licence na veřejné uvádění hudebních nahrávek. Jak potvrzují výsledky zveřejněné na serveru wnbusiness.com, všechny tři vykázaly v loňském roce podstatný nárůst vybraných poplatků. Tyto poplatky pak dál postupují autorům hudby, textů nebo vydavatelům hudebních nahrávek.
Nejstarší společností je nezisková organizace Ascap, která sdružuje na 170 tisíc autorů a má licence na osm miliónů hudebních děl. Podle předběžných výsledků vybrala v loňském roce 668 miliónů dolarů, což je 5,2procentní nárůst proti roku 2002.
Jejím největším konkurentem je rovněž nezisková společnost B.M.I. Ta na licencích k více než čtyřem miliónům nahrávek od 300 tisíc umělců vloni utržila 630 miliónů dolarů. Proti předloňským 574 miliónům se jedná o téměř desetiprocentní růst.
Nejmenší a jedinou ziskovou společností chránící zájmy hudebníků je Sesac, který zastupuje jen sedm tisíc umělců, ale má ve své stáji i taková esa, jako je Bob Dylan. Její šéf Bill Velez odmítl poskytnout přesné údaje o vybraných licenčních poplatcích, nicméně listu New York Times potvrdil, že nárůst proti roku 2002 se pohybuje okolo 30 procent.
„Jestliže se v hudebním průmyslu vyskytne nějaká krize, jakou je třeba nelegální stahování hudby z internetu, jsme tím ovlivněni jen nepřímo. V podstatě autoři díky nám nyní nemají problémy s příjmy. Nejsou už tak závislí na prodeji CD, ale naopak na hranosti svých písní,“ uvedla prezidentka B.M.I. Frances Prestonová.
Za vzrůstající zisky může i stále se zvyšující popularita legálních hudebních internetových portálů. Poté, co si v loňském roce světová pětka největších hudebních vydavatelství, tedy Universal Music, Sony Music, EMI, Warner Music a BMG, vynutila zpoplatnění serverů umožňujících stahování hudby, jejich tržby se začínají zvyšovat. Portálům totiž poskytují každodenně ty nejaktuálnější hudební novinky dřív, než se objeví na běžném trhu.
Odborníci odhadují, že nyní tvoří autorské honoráře především za veřejnou produkci 50 až 75 procent veškerých příjmů tvůrců hudby. Růst příjmů ochranných organizací je podle jejich čelných představitelů dán zejména prudkým rozvojem kabelových televizí a také novým nárůstem poslouchanosti rádií.
Licenční práva dnes poskytují organizace i odvětvím, která dřív byla považována za marginální a vybírání poplatků by se v jejich případě nevyplatilo. „Kdyby mi někdo před dvaceti lety řekl, že budeme vybírat poplatky od pohřebních služeb, asi bych mu vůbec nevěřil. Dnes je to naprostá samozřejmost,“ uvedl například Velez.
Hudební experti také tvrdí, že v poslední době se pořádá mnohem více veřejných představení hudebních nahrávek než dříve. Jde hlavně o živé koncerty, hudbu v restauracích, nočních klubech, zábavních parcích, nákupních centrech. Novým významným zdrojem příjmů jsou také vyzváněcí melodie na telefonech.
Právě vyzváněcí tóny budou podle odborníků v budoucnu velmi výnosné i pro autory hudby. V loňském roce zaplatilo deset miliónů Američanů za vyzváněcí melodie přes 57 miliónů dolarů. Autorům hudby z této částky náleží jen malé procento. Výzkumná společnost IDC však odhaduje, že v roce 2007 by mohli lidé za tóny pro mobilní telefony utratit až miliardu dolarů. „Přestože licenční poplatky za hudbu na telefon jsou nízké, v případě miliardového obratu by to pro autory už znamenalo desítky miliónů dolarů,“ uvedla Dana Thorat z IDC.
Stahování vyzváněcích melodií na mobilní telefony se těší oblibě i v Česku. Populární hudbu nebo znělky z oblíbených filmů či seriálů si za poplatek stahuje stále více lidí. Tomu se chtějí přizpůsobit i hudební vydavatelé. Naproti tomu trend nákupu hudby stahováním z hudebních portálů do Česka zatím nedorazil. Podle odborníků na virtuální hudební trh je to však problém celé Evropy. Hlavní překážkou je stále poměrně malé procento uživatelů se stálým přístupem k internetu s rychlým přenosem dat.

Hospodářské noviny, 18. 2. 2004, autor: Irena Zemanová, Adam Junek