TNS:TV reklamou je přesyceno 80 % Čechů, chápou ale její význam

Televizní reklamou se cítí být přesyceno 80 procent Čechů. Téměř stejné procento lidí se reklamě v televizi také pokud možno vyhýbá. Asi 70 procent Čechů ale zároveň považuje reklamu obecně za potřebnou pro hospodářství a oceňuje její roli jako prostředku, který umožňuje existenci více médií, a tím i názorovou pestrost. Vyplynulo to z výzkumu
agentury TNS Factum.
Přesto, že lidé vnímají reklamu jako běžnou součást života, 84 procent ji považuje za prostředek manipulace, ukázal výzkum.
Kromě televizní reklamy, kde se poměr přesycených lidí meziročně nezměnil, se většina Čechů cítí být příliš zahlcena i letáky v poštovních schránkách. V posledních letech se podíl lidí, kteří nacházejí ve schránkách dle svého mínění příliš mnoho reklamy, ustálil na 70 procentech. Většina z nich se také tomuto typu reklamy snaží vyhnout a letáků se zbavuje.
„Dochází ke zcela přirozenému vývoji. Tím, jak stoupá objem reklam, samozřejmě stoupá také pocit nasycenosti v naší veřejnosti,“ komentovala vývoj předsedkyně poradního sboru agentury Jitka Vysekalová.
Meziročně se nezměnil ani náhled Čechů na intenzitu reklamy v denním tisku a časopisech. Za přílišnou ji považuje v denním tisku 34 procent a v časopisech 37 procent lidí. V rozhlasu se zdá množství reklamy přehnané 31 procentům dotázaných. Přibližně stejný náhled mají Češi i na reklamu na plakátech.
Prostor pro reklamu naopak zůstává v místě prodeje, ukázal výzkum. Téměř 15 procent Čechů by v prodejnách uvítalo reklamy více, přesyceno se tam cítí být inzercí asi 17 procent respondentů. „Je to pochopitelné, na tom konkrétním místě se lidé mají rozhodnout, jestli koupí nebo nekoupí, takže je tam reklama taková pomoc,“ podotkla Vysekalová.
Zřejmě i proto podle ní polovina dotazovaných dlouhodobě požaduje u reklamy, aby byla pravdivá, dále žádá její důvěryhodnost, informační hodnotu, vtip a srozumitelnost.
Požadavky na vlastnosti reklamy jsou u Čechů podle Vysekalové podobné jako u Slováků. Srovnatelné jsou také podle studie TNS Factum z roku 2002 nároky Maďarů a Poláků, i když u těchto zemí se požadavky přece jen v některých oblastech liší.
Temperamentnější Maďaři si více než Češi zakládají na vtipu a méně na pravdivosti. Konzervativnější Poláci se zase dívají na sex v reklamě přísněji než v tomto směru tolerantní Češi. Pobouření nad erotickými či sexuálními motivy vyjádřilo v posledním výzkumu jen šest procent dotázaných Čechů, zatímco o rok dříve to bylo necelých devět procent.
K nejvíce odmítaným reklamám v Česku pak patří reklama na tabákové výrobky, pro její zákaz se vyslovilo 38 procent lidí, což je meziroční nárůst o tři procenta. Zvyšuje se také podíl těch, kteří by reklamu na léky povolili jen s určitým omezením, v posledním šetření to bylo 44 procent respondentů.
TNS Factum provedla výzkum koncem roku 2003 na reprezentativním vzorku 976 obyvatel starších patnácti let.