Komerční TV ve střední Evropě

Když začala 4. února 1994 vysílat televize Nova, v zemích střední a východní Evropy se trh soukromých televizí teprve rozjížděl. Úspěšný start Novy byl tím správným impulzem, který rozpoutal boom komerčních kanálů v tomto regionu, ne nepodobný tomu v západní Evropě v 80. letech. Nyní, po deseti letech, v postkomunistických státech (včetně sousedů ČR) většinou fungují dvě a více velkých soukromých televizí po boku veřejnoprávního vysílání. Odlišná je situace na vyspělém německém trhu, specifickou zemí je v tomto směru Rakousko.
Významnou úlohu v počátcích hrála americká společnost CME, která kromě Novy investovala do soukromého televizního vysílání v dalších sedmi zemích střední a východní Evropy. CME se podařilo vybudovat několik úspěšných kanálů: POP TV (1995) ve Slovinsku, Pro TV (1995) v Rumunsku, TV Markíza (1996) na Slovensku a Studio 1+1 (1996) na Ukrajině. V roce 1997 firma sice opustila německý trh, kde se vzdala prodělečné berlínské stanice TV Puls, ale chystala se završit své úsilí vstupem na poslední dva významné východoevropské trhy – Maďarsko a Polsko.
Polsko mělo již od prosince 1992 satelitní soukromou televizi Polsat, kterou založil podnikatel Zygmunt Solorz-Żak. Na třikrát větším trhu, než je maďarský nebo český, hrál Polsat dlouho roli chudého příbuzného ve srovnání s dominantním postavením veřejnoprávní TVP. I podíl celoplošné TVN (vysílá od 3. října 1997) na trhu byl zpočátku nízký (kolem pět procent) a také další rok stagnoval; CME, která TVN financovala, se tedy v roce 1998 z Polska stáhla. V současnosti má Polsat, největší TV ve střední Evropě, přibližně stejnou sledovanost jako veřejnoprávní jednička a popularita TVN i další stanice Channel 4 neustále roste.
Maďarský televizní trh přešel na duální systém vysílání nejpozději ze zemí Visegrádu. Až v roce 1997 se vedle hojné nabídky kabelových programů a veřejnoprávní MTV objevily hned dvě stanice s terestriálním (pozemním) šířením signálu. RTL Klub založila belgická společnost RTL, druhou SBS (Scandinavian Broadcasting System) se sídlem v Lucembursku s názvem tv2. A ještě týž rok zcela ovládly tabulky sledovanosti. Společnost CME v projektu konsorcia MKTV, známého jako Irisz TV, s žádostí o udělení licence překvapivě neuspěla.
České republice jazykově nejbližšímu televiznímu trhu na Slovensku vládne rodná sestra Novy – televize Markíza. Je dominantní jak co do podílu sledovanosti (podle průzkumů přes 50 procent), tak příjmů z reklamy (75 procent). Markíza dobyla slovenské domácnosti záhy po svém nástupu 31. srpna 1996. Společnost CME vlastní 49 procent servisní organizace Markízy a je i menšinovým spoluvlastníkem licence na vysílání. V minulosti se Markíze pokusily konkurovat satelitní VTV a kabelová i pozemní Luna. Obě ale zkrachovaly. Od března 2002 se snaží Markíze ztížit pozici klon Novy – televize Joj (sledovanost asi devět procent).
Jestliže Nova slaví deset let své existence, Německo vzpomíná na to, jaké to bylo před dvaceti lety, kdy jako první vlaštovky na televizní trh vstoupily soukromé kanály RTL a SAT 1. Nyní je v Německu snad nejpestřejší nabídka komerčních televizí v Evropě a pět hlavních stanic je kontrolováno dvěma skupinami. Jedna, původně vlastněná Leo Kirchem, provozuje kanály SAT 1 a Pro 7 (a také třeba sportovní DSF). Pod druhou vedenou Bertelsmannem a firmou CLT z Lucemburska spadá RTL, RTL 2 a VOX. Při počtu televizí, které v Německu působí (25), pak stačí RTL k pozici jedničky divácká obec čítající 16 procent německé populace.
Právě dostatek dostupných německých kanálů byl zřejmě jedním z důvodů, proč se Rakousko své první celoplošné komerční televize dočkalo teprve vloni na jaře. Jmenuje se ATVplus a je to normální komerční televize s klasickými komerčními pořady. ATVplus chce konkurovat oblíbené veřejnoprávní ORF a právě i stanicím z Německa. Rakousko je poslední zemí v Evropě, kde vznikl duální systém vysílání – tedy kde fungují vedle sebe veřejnoprávní a soukromé televize. Naposledy se k tomuto kroku rozhodly vlády Albánie, Irska a Švýcarska v roce 1998.