Šéf Slovenského rozhlasu ve sporu se šéfem protikorupční jednotky

Ústřední ředitel veřejnoprávního Slovenského rozhlasu Jaroslav Rezník podal trestní oznámení na šéfa protikorupční jednotky úřadu vlády Jána Hrubalu. Rezník, na něhož Hrubala před měsícem podal trestní oznámení kvůli údajně nevýhodným pronájmům prostor rozhlasu, ředitele odboru boje proti korupci podezírá ze zneužití pravomocí a křivého obvinění.
“Vždy jsem říkal, že jsem vždy postupoval v souladu se všemi platnými závazným předpisy,” uvedl Rezník. “V pátek odpoledne jsem podal trestní oznámení na Jána Hrubalu,” řekl ředitel, podle něhož je trestní oznámení šéfa protikorupční jednotky zcela nepravdivé a zneužil jím své pravomoci.
Rezník je podle Hrubaly podezřelý, že porušil pravidla správy státního majetku údajně nevýhodnými pronájmy prostor rozhlasu pro 16 nájemců a měl takto rozhlas připravit o téměř sedm milionů slovenských korun.
“Podezření jsem měl a mám, proto jsem to předal orgánům činným v trestním řízení,” řekl dnes Hrubala ČTK. Právník a bývalý soudce při oznámení na Rezníka čerpal podle svých slov ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, který před časem upozornil, že rozhlas pronajímá prostory hluboko pod tržní ceny – mnohdy za méně než čtvrtinu obvyklých nájmů. Mezi nájemci prostor rozhlasu je také firma místopředsedy opozičního Směru Roberta Kaliňáka, který je spoluvlastníkem společnosti provozující síť restaurací.
Hrubala bere Rezníkovo trestní oznámení na vědomí a vyčká na rozhodnutí příslušných orgánů. “Moje motivace nejenže nebyla protizákonná, ale byla čestná a upřímná,” uvedl šéf protikorupční jednotky.
Podle ředitele rozhlasu ale nikde v zákoně není stanoveno, co jsou obvyklé ceny a o běžných cenách pronájmu nemovitostí se vždy informoval u realitních kanceláří. Navíc, prostory byly často ve špatném stavu, a tak se prý cena musela snížit.
Jaroslav Rezník je synem stejnojmenného spisovatele a básníka a bývalého poslance Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. Rezník v čele nejposlouchanějšího slovenského rádia stojí už od roku 1997 a na rozdíl od jiných státem kontrolovaných sdělovacích prostředků zůstal ve funkci také po nástupu první vlády premiéra Mikuláše Dzurindy v roce 1998 i po loňském sestavení druhé Dzurindovy vlády.