Publikace o obrazu cizinců v médiích

Publikaci o obrazu cizinců a menšin v českých médiích vydalo Multikulturní centrum Praha. Téměř stostránkovou knížku “Nečitelní cizinci: Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku” rozeslalo již do 500 knihoven po celé republice. Informovala o tom koordinátorka projektu Média a menšiny Barbora Hořavová z centra.
Česká média představují podle ní čtenářům, divákům a posluchačům cizince a příslušníky menšin většinou v zaběhaných stereotypech. Vietnamci jsou obvykle trhovci, Ukrajinci dělníci, Číňané vzbuzují dojem masy. “Cizinci sami vůbec nedostávají prostor se ke své situaci vyjádřit. Ztrácejí možnost říci, že nejsou všichni stejní,” uvedla Hořavová. Média podle ní většinou oslovují jen policejní mluvčí, neziskové organizace či úřady.
Novináři si ale stěžují, že cizinci s nimi obvykle mluvit nechtějí. Brání se také tím, že nemají čas na dlouhé sbírání informací. Jsou rovněž pod tlakem vedení redakcí a vydavatelů, kteří nepovažují příběhy lidí ze zahraničí za příliš atraktivní, řekla Hořavová.
Podle ní není chyba jen na straně novinářů. Na vině jsou i neziskové organizace a samotní cizinci. Jejich spolky by se měly samy snažit představit se a nabídnout své kulturní i jiné akce. Neziskový sektor by jim v tom měl být více nápomocen.
V nové publikaci, kterou mohou zájemci získat zdarma na internetové adrese centra www.mkc.cz, v pražském centru i po telefonické objednávce, čtenáři najdou obsahovou analýzu českého tisku, kterou zpracovali sociologové Petra Klvačová a Tomáš Bitrich. Do publikace jsou zařazeny příspěvky mediálního analytika Jana Jiráka a lingvistky Kamily Karhanové i texty cizinců, kteří v Česku žijí. Nechybí slovníček pojmů a adresář kontaktů. Vybrané části jsou přeloženy do angličtiny.
Poznání obrazu cizinců v médiích má přispět k lepšímu soužití a začlenění příslušníků různých národů a menšin do české společnosti. Projekt se publikací a dalšími aktivitami snaží vyprovokovat novináře k jinému přístupu k cizincům. Čtenáře pak chce naučit rozluštit obsah novinářských sdělení. Evropská unie podpořila program částkou 25.100 euro (asi 800.000 korun).