Přímé bankovnictví zažívá masívní rozvoj

Bez návštěvy banky se obejde stále více lidí. Hlavním důvodem je rychlý rozvoj přímého bankovnictví, který umožňuje ovládání účtů na dálku, prostřednictvím telefonních bankéřů, internetu nebo mobilu.
Jen za uplynulých dvanáct měsíců, do konce října, se počet uživatelů přímého bankovnictví zvýšil v tuzemských bankách téměř o jeden milión a dosáhl zhruba dvou a půl miliónu.
“Přímé bankovnictví využívá téměř každý druhý klient,” uvedla Markéta Dvořáčková z Komerční banky. Přímé napojení má více než polovina klientů GE Capital Bank, v samotné ČSOB bez Poštovní spořitelny jde skoro o osmdesát procent klientů a v České spořitelně o zhruba čtvrtinu majitelů sporožirových účtů. “Alespoň jednou měsíčně využívá přímé bankovnictví naprostá většina klientů, kteří mají tuto službu zřízenou,” říká Milan Kříž, který mediálně zastupuje GE Capital Bank.
Letošní vysoký růst zájmu o přímé bankovnictví je především důsledkem agresívní poplatkové politiky peněžních domů. Banky začaly účtovat vysoké poplatky za peněžní operace na přepážkách a zvýhodnily on-line služby.
Transakce zadávané elektronicky totiž bankám přinášejí velkou úsporu nákladů. “Stejně jako v zahraničí platí i u nás – zpracování platebního příkazu na pobočce stojí banky ekvivalent jednoho dolaru, příkaz přes telefonní centrum je přijde na půl dolaru a příkaz zadaný elektronicky pak na jednu desetinu dolaru,” říká Pavel Hejzlar z ČSOB.
Díky cenově zvýhodněným elektronickým operacím začal objem platebních příkazů na dálku hrát rozhodující roli v peněžních transakcích mnoha bank. “Ke konci října to bylo více než 70 procent všech korunových plateb, ” uvedla Dvořáčková.
Podíl elektronických plateb na celkovém objemu transakcí je nyní v GE Capital Bank 75 procent, v ČSOB zhruba 55 procent a v České spořitelně bezmála polovina.
Náklady na zavedení přímého bankovnictví peněžní domy nechtějí kvantifikovat, uvádějí, že investice do přímého bankovnictví byla součástí vytvoření nových systémů IT a transformačních nákladů po privatizaci.
“V případě České spořitelny to bylo zhruba osm miliard korun,” uvedla její mluvčí Klára Gajdušková.
Stále masívnější přechod lidí na přímé bankovnictví umožnilo také rozšíření počtu uživatelů internetu. V Česku má nyní přístup na síť třicet procent dospělé populace, což je 2,6 miliónu lidí, o půl miliónu více než před rokem. V sousedním Rakousku, kde s přímým bankovnictvím začali dříve, používá internet k bankovním službám 80 procent dospělých uživatelů internetu, kterých je v této zemi tři a půl miliónu.
Odborníci očekávají, že růst uživatelů elektronické bankovnictví bude v Česku pokračovat. Zájem by se podle nich mohl ochladit jen kdyby se objevily problémy s bezpečností. “To se zatím neděje. Počet zpráv o vytunelování konta přes elektronický kanál je ve srovnání s objemem transakcí zanedbatelný,” říká Pavel Nesejt z internetového serveru finance.cz.
To potvrzují i banky. “Pokusy o nabourání existují, ale všechny byly neúspěšné,” uvedly Česká spořitelna i ČSOB.

Hospodářské noviny, 24.11.2003, autor: Olga Skalková