Pelíšky, Kolja, Tmavomodrý svět nebo Kytice – to jsou nejúspěšnější české filmy posledních let. Kromě vysokého diváckého zájmu je spojuje i koprodukční účast České televize, která je bezkonkurenčně největším tuzemským filmovým producentem. Kvůli letošní odhadované ztrátě ve výši 300 miliónů korun se však investice ČT do filmových projektů dostávají na vedlejší kolej. Poprvé v historii tak reálně hrozí, že k dosavadním 130 filmům, na kterých se dosud ČT podílela, nepřibude příští rok ani jediný.
Televize podle ředitele výroby Petra Erbena letos na koprodukce vyčlenila 56 miliónů korun, loni to bylo 58,5 miliónu korun. Tyto sumy přitom zahrnují jak přímé dotace, tak poskytování služeb. Na oplátku ČT získává práva na vysílání. „V současné době je naše hlavní úsilí zaměřeno na splnění zákona a udržení veřejnoprávní služby televize. Investice do filmů nejsou hlavní prioritou. Kvůli nedostatku financí se tak objem koprodukcí v roce 2004 sníží na zlomek předchozích částek, klidně to může být o více než polovinu,“ řekl Erben.
Zájemci o koprodukci s ČT v příštím roce mohli své projekty celovečerních filmů přihlásit do 30. září. Podle Erbena se před výběrovou komisí sešlo přes 20 projektů. V současnosti není jisté, na kolik z nich se dostane. „Nevíme, zda na dva, na tři anebo na žádný,“ dodal Erben.
České filmy přitom na obrazovce veřejnoprávního média patří k oblíbeným formátům. V první desítce nejsledovanějších pořadů ČT od zavedení peoplemetrového měření v roce 1997 se umístily snímky Kolja a Pelíšky, se sledovaností 47,8, respektive 44,6 procenta. Na vysokou sledovanost se pak nabaluje reklama.
Producenti tak budou muset hledat náhradní zdroje financování. V České republice se podle předsedy Asociace producentů v audiovizi (APA) Pavla Strnada natočí ročně asi 15 snímků, s průměrnými náklady mezi 25 a 35 milióny korun. Celkově tak rozpočty domácích filmů každý rok spolykají kolem 450 miliónů korun. „Znamená to, že budeme možná i deset procent prostředků muset hledat někdy jinde. Jsou zde například ještě další televize,“ naznačil Strnad. Podle něj nedostatek peněz v ČT pocítí hlavně produkce, které se zaměřují na náročnější tvorbu.
Ztráta investice České televize však bude mít kromě snížení absolutních cifer i druhotný efekt. Dalším zdrojem financování českých filmů je evropský fond Eurimages. Ten však poskytuje peníze těm projektům, na jejichž výrobě se podílejí alespoň dva členské státy fondu. Těch je zatím 29, včetně Česka nebo Slovenska. Český producent, který si zajistí účast ČT a jednoho slovenského subjektu, má vyhráno. Jako například film Želary, který podle české koordinátorky fondu Heleny Ulbrichové obdržel 150 tisíc eur (asi 4,5 miliónu korun). „Po ústupu ČT z filmového produkčního trhu tak bude přístup k penězům Eurimages obtížnější,“ potvrdila Ulbrichová.
Český film na rozdíl od dalších nedostává od státu žádné finance. Do Státního fondu české kinematografie směřuje část peněz, které se vyberou na vstupném do kin, plus zisky z prodeje starších českých filmů. Podle webových stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu bylo v roce 2002 rozděleno přes 90 miliónů korun. Letos by to mělo být skoro 67 miliónů korun.
Hospodářské noviny, 18.11.2003, autor: Aleš Borovan
