Švédská média hájí své zprávy o vraždě Lindhové

Švédská média se nyní brání ostré kritice. Informováním o vyšetřování vraždy bývalé ministryně zahraničí Anny Lindhové přispěla k neúspěchu vyšetřování a porušila etické principy.
Kritika zesílila minulý týden po propuštění podezřelého pětatřicetiletého muže na svobodu. Důkazy, které vedly k jeho zadržení, se ukázaly být zavádějící a nepostačující.
Osm dní, které strávil tento muž ve vazbě, využila švédská média k tomu, aby zjistila vše o jeho minulosti, včetně nepovedených rodinných vztahů, agresívních sklonů, střetů se soudy a sexuální orientace. Nyní je zcela zproštěn obžaloby a ve vazbě je jiný podezřelý 24letý muž, původem Srb.
Momentálně se diskutuje napříč médii o etických hranicích novinářské práce. Žurnalistům je vyčítáno, že získané údaje zveřejňovali příliš brzy, a tím ztěžovali policejní pátrání. Dále, že zveřejňovali o zadrženém údaje osobního charakteru, nemající žádnou souvislost s případem. A dokonce i to, že vytvářeli tlak na policii, která pak zveřejnila i údaje, které původně chtěla v zájmu vyšetřování skrýt.
Novináři se brání. Poukazují na to, že šlo o událost hodnou té nejvyšší pozornosti a mimořádně sledovanou občany. Hájí se také svobodou slova.
Advokát Gunnar Falk, který propuštěného muže zastupuje, se nechal slyšet, že jeho klient by mohl získat od státu odškodné za neoprávněnou vyšetřovací vazbu až do výše půl miliónu švédských korun (SEK). Obvyklá taxa za týden neprávem uvalené vyšetřovací vazby je prý 5000 SEK, ovšem takto sledovaný případ si podle advokáta vyžádá částku mnohonásobně vyšší. Týž advokát obhajoval v případu vraždy Olofa Palmeho v roce 1986 33letého muže, který byl také zprvu obviněn z Palmovy vraždy, později však propuštěn pro nedostatek důkazů. Ten obdržel odškodné 180 000 SEK od deníku Arbetet za zveřejnění jména a fotografie.
Nyní sedí ve vazbě 24letý Mijailo Mijailovic, jehož rodiče pocházejí ze Srbska. Úplné jméno a fotografii zveřejnil jediný švédský deník Dagens Nyheter a švédská televize TV 4. Tíha důkazů je podle policie taková, že přestala sledovat jiné stopy. Podle většiny deníků jde především o přítomnost jeho DNA na čepici náležející prokazatelně vrahovi. Ještě se čeká na výsledky expertizy z Anglie. Obviněný prý podle některých svědků ze svého okolí Annu Lindhovou nenáviděl, měl o ní prohlásit, že “dělala smrtelně vážné chyby”.
Švédsko ústy Lindhové podpořilo v roce 1999 zásah NATO v Kosovu. Ministryně také navštívila Srbsko v době atentátu na premiéra Zorana Djindjiče, který ostře odsoudila. To bylo podle některých médií důvodem k její vraždě.

Hospodářské noviny, 30.9.2003, autor: Jarmila Kocourková