Výslechem ředitele BBC a několika šéfů britské špionáže dnes pokračuje vyšetřování smrti britského zbrojního experta Davida Kellyho. Kelly si z nevyjasněných příčin vzal život v červenci, právě když se ocitl uprostřed silné politické bitvy mezi vládou a BBC o důvěryhodnost.
BBC na jaře obvinila vládu, že přitvrdila zveřejňované informace o Iráku, aby měla lepší argumenty pro přesvědčování o nutnosti války proti Iráku. Vláda to popřela.
Dva parlamentní vyšetřovací výbory mezitím potvrdily, že vláda se nedopustila konkrétních zkreslení, z nichž byla obviněna, a že politici nezasahovali do zprávy o iráckých zbraních, kterou připravila ke zveřejnění loni v září špionáž.
Výbory ale zároveň dospěly k závěru, že vláda zveřejňovala některé údaje mimo kontext. Ukázalo se také, že premiér Tony Blair šel do války přes varování své špionáže, že tím může usnadnit přístup teroristů k novým zbraním.
Kelly byl podle reportéra BBC Andrewa Gilligana zdrojem informace, že premiérův mediální a politický poradce Alastair Campbell nechal do zářijové zprávy vědomě zahrnout zkreslené informace. Kelly sám to ovšem při svém výslechu v parlamentním výboru popřel. Před smrtí nezanechal žádný dopis, takže koluje několik verzí o tom, proč si vzal život.
Soudce lord Hutton dostal od Blaira za úkol vyšetřit příčiny Kellyho smrti. První kolo vyšetřování začal v srpnu a trvalo do prvního týdne v září. Nyní po uvážení dosavadních důkazů bude soudce ještě asi dva týdny vyslýchat nové svědky, případně si znovu předvolá již vyslechnuté osoby.
Nejvíce pozornosti se soustřeďuje na posledního svědka dne, kterým je generální ředitel BBC Greg Dyke, který zatím vyslechnut nebyl. Dyke byl ústřední postavou tvrdého odporu, kterým BBC reagovala na tlak vlády, aby Gilliganovy informace odvolala. Podle britských zvyklostí je současně i šéfredaktorem zpravodajství.
Protože se mezitím ukázalo, že i ve vedení BBC panovaly jisté pochybnosti o Gilliganově práci, bude vedení dříve nebo později muset celou záležitost a svůj postup vysvětlit.
Vedle Dyka by měl být vyslechnut také šéf výzvědné služby MI6 sir Richard Dearlove, což by bylo poprvé v historii britské špionáže, co by její šéf veřejně vypovídal o její činnosti. Očekává se, že Dearlove nepřijde osobně, ale bude vyslýchán na dálku telefonem. Tisk očekává, zda potvrdí spekulace, že Británie už před válkou věděla, že irácký program zbraní hromadného ničení byl zřejmě mnohem menší, než se před začátkem bojů tvrdilo.
-čtk-