Za nacistické stránky, dětskou pornografii, či nelegální šíření hudby a programů na internetu bude od května hrozit až desetimiliónová pokuta. Zaplatit ji budou muset internetové firmy, které ze svých stránek nesmažou „závadný“ obsah ani poté, co je na něj upozorní policie.
Podobná pravidla po České republice požaduje Evropská unie. Ministerstvo informatiky proto nyní dokončuje přípravu zákona o „službách informační společnosti“.
Nelegální stránky, programy či fotografie nebudou muset podle nového zákona firmy samy na serverech vyhledávat. Zakročit budou muset až ve chvíli, když se dozvědí o jejich „škodlivosti“.
„Pokud budou provideři jednat v rozporu s tímto zákonem, skutečně jim hrozí pokuta. Deset miliónů je ale maximální výše, záležet bude na každém konkrétním provinění,“ říká mluvčí Ministerstva informatiky Klára Volná.
Čeští provideři se postihu neobávají. Většina z nich totiž proti dětské pornografii či nacistickým stránkám podobně postupuje již v současnosti.
„Úzce spolupracujeme s policií, od které dostáváme tipy na stránky se závadným obsahem. Stejné je to se sdruženími na ochranu autorských práv,“ říká Daniel Grunt, mluvčí společnosti NetCentrum. „Navíc pravidelně kontrolujeme sledovanost stránek. Pokud se některá stane ze dne na den jednou z nejnavštěvovanějších, pravděpodobně má nelegální obsah.“
Internetoví piráti se v Česku skutečně „snaží“. Především pokud jde o nelegální šíření hudby.
Vloni policie a Česká obchodní inspekce odhalily spolu s protipirátskou unií na sedm set případů prodeje „načerno“ okopírovaných kompaktních disků. Přes internet je piráti šířili ve 124 případech.
Českému webu se nevyhýbají ani pedofilové. Vloni v prosinci například policie dopadla dvaapadesátiletého muže z Chebska. Na internetu a prostřednictvím elektronické pošty nabízel videa a fotografie s dětskou pornografií.
Největší problémy mají ale policisté s chytáním neonacistů: Ti se často vyhýbají českým serverům (na které se navrhovaný zákon vztahuje) a rasistické texty umísťují na americké stránky. Tamní zákony totiž neumožňují sdělovat, kdo za nimi stojí.
„Všechny případy se stránkami, které jsou registrovány venku, jsme nuceni odkládat, protože USA a jiné státy chrání osobní údaje i těchto lidí,“ stěžoval si v dubnu šéf protiextremistického oddělení policejního prezídia Jiří Weishäupl.
Policisté proto na jaře museli odložit i případ české pobočky britské neonacistické organizace Combat 18. Stránku umístila na americký server. Popisovala na ní cíle teroristických útoků: vietnamská tržiště, asijské restaurace, romská centra, synagogy či kluby homosexuálů.
Pořádek na internetu tak podle expertů nepomůže udělat ani nový zákon. „Užitečný může být jen tím, že ostřeji zasáhne proti nevyžádanému rozesílání reklamních e-mailů. Jinak se nezmění skoro nic,“ míní odborník na počítačové právo Vladimír Smejkal.
Hospodářské noviny, 30.9.2003, autor: Aleš Vojíř
