Analýza: Na vrcholu cenové pyramidy jsou obchodní řetězce

Snahu zemědělců přimět zpracovatele a obchodníky ke zvýšení cen potravin, a tím i lepšímu zhodnocení agrární produkce, stále ovlivňuje působení základního tržního zákona nabídky a poptávky.
“Dokud si potravináři mohou vybrat z přebytku surovin na trhu, nebudou rolníkům za dodávky připlácet. A pokud si obchodníci budou moci vybírat z velké nabídky dodavatelů potravin, také nemají důvod platit něco navíc,” říká ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.
Obchodní řetězce jsou přitom na vrcholku pomyslné cenové pyramidy a prodejní ceny také přizpůsobují trhu: jednak kupní síle spotřebitelů, jednak konkurenci.
“Nejobtížnější je situace pro zemědělce. Jejich jednotlivé podniky mají tak malý podíl na trhu, že při vyjednávání o cenách nemají šanci. Jedinou možností, jak zatlačit na vyšší ceny, je spojování do společných odbytových družstev, což zákon umožňuje,” vysvětluje tajemník Agrární komory Jan Záhorka.
Potravinářům sice zákony zakazují společně o cenách vyjednávat, ale mají oproti rolníkům výhodu: Velké firmy už jsou schopny prosadit své ceny jak vůči dodavatelům, tak přece jen i vůči obchodníkům. A jakmile se ceny pohnou, svezou se s tím i menší firmy.
Zvláštní pozici mají obchodní řetězce. Vládne mezi nimi navzájem tak tvrdý konkurenční boj, až to paradoxně vede k cenovému monopolu. Když každý obchodník tlačí dodavatele k co nejnižší ceně, tvoří dohromady neprostupný blok.
udoucí vývoj lze odhadnout ze situace v Evropské unii. Pro rolníky bude sdružení k společnému odbytu nezbytné také proto, že ceny jejich produkce nejsou zase o tolik nižší než v současné unii. Bude pro ně důležité si odbyt vůbec udržet. Potravinářství zamíří k ještě větší koncentraci výroby. Prosadí se velké firmy, které díky nižším výrobním nákladům budou moci platit rolníkům dobré ceny za dodávky, a zároveň být důstojnými partnery obchodníkům.
Tlak řetězců na stále nižší ceny pak může ukončit v lepším případě růst příjmů občanů, ale třeba i zákon. Ten na ochranu hospodářské soutěže totiž zakazuje poškozovat jiné podnikatele snižováním odběratelských cen na neúnosnou úroveň. Zatím ale antimonopolní úřad nic takového nezjistil. A mnozí rolníci by těžko prokazovali, jak je nízké ceny potravin poškozují. Podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky má totiž v některých oborech i třetina podniků výrobními náklady neúměrně vysoké.

Hospodářské noviny, 24.9.2003, autor: Martin Mařík