Velké prodejní řetězce mění obchodní strategii

Velké prodejní řetězce zvolna mění obchodní strategii. Po invazi velkých hypermarketů se jejich zájem začíná přesouvat k výstavbě menších supermarketů. Typickým příkladem může být britská společnost Tesco, která plánuje výstavbu několika menších prodejen. “Na trh supermarketů chceme v Česku opravdu proniknout. Právě se sítí menších obchodů slaví Tesco úspěchy v Británii,” řekla mluvčí Tesca Martina Čermáková.
Konkrétní termíny ani počty nových supermarketů však zástupci společnosti nechtějí zveřejňovat. “Vše záleží na stavebních povoleních. Do doby, než je dostaneme, je vše pouhá spekulace,” dodala Čermáková. V územních plánech některých českých měst jsou však nové obchody skutečně uvedeny.
Modelem zostřující se konkurence na poli menších obchodů může být středočeský Mělník. Obyvatelé města s 20.000 obyvateli jsou v poslední době svědky neobvyklého úkazu. V srpnu zde otevřela svůj supermarket německá společnost Lidl. Začátkem podzimu stavebníci dokončí práce na novém supermarketu Kaufland. Výstavba obchodu Tesco je podle mělnické radnice naplánována na začátek příštího roku. Ve městě navíc působí firmy Plus, Penny, Edeka a Albert.
Příchod velkých prodejních řetězců vítají především zástupci radnic. Výstavba nových obchodů městům pomůže například vyřešit některé dopravní problémy. Opravy a výstavby nových komunikací jsou totiž často podmínkou pro zahájení stavby. Například úpravy komunikací při stavbě supermarketu Tesco by podle dobře informovaného zdroje z mělnické radnice vyšly na více než deset milionů korun. V ceně je zahrnuta výstavba kruhového objezdu a demolice několika objektů.
Supermarkety volí jako hlavní místo nákupu 21 procent obyvatel České republiky. Hypermarketům dávají přednost zhruba tři domácnosti z deseti a potraviny zde nakupuje dokonce 40 procent populace. Hypermarkety pozvolna začínají ovládat i trh s drogistickým zbožím, které v nich nakupuje třetina zákazníků. Většina lidí však nadále při zájmu o dekorativní kosmetiku, textil či obuv vyhledá specializované obchody.
Provozovny obchodních řetězců dominují v drtivé většině měst nad 20 tisíc obyvatel. V malých samoobsluhách nakupuje 22 procent a v diskontech 18 procent populace.
Do konce roku 2003 by podle odhadů marketingové společnosti Incoma Research z konce května mělo v tuzemsku fungovat až 135 hypermarketů s prodejní plochou přes 2500 metrů čtverečních. Podle studie Hypermarket 2003 bylo loni v Česku 120 hypermarketů a dalších sedm menších prodejen hypermarketového typu. Letos by se měl jejich počet zvýšit zřejmě o 15 velkých hypermarketů a zhruba do deseti let by jejich počet neměl překročit hranici 180.
Podle Incomy mají největší možnost využití hypermarketů Severomoravané. V Moravskoslezském kraji připadá na 1000 obyvatel 96 metrů čtverečních prodejní plochy. Následují Severočeši, kteří mají k dispozici 95 metrů čtverečních. Na opačném pólu pomyslného žebříčku je Vysočina se 33 metry čtverečními prodejní plochy.
V mezinárodním poli však Češi v tomto ohledu zaostávají. V České republice připadá na 1000 obyvatel 55 metrů čtverečních prodejní plochy, kdežto v Německu je to 120 metrů a v Norsku dokonce 530 metrů. Země višegrádské skupiny se pohybují v rozmezí 50 až 60 metrů čtverečních.

-čtk-