Petr Dvořák (1964), člen vrcholového vedení PPF, od loňska působí jako generální ředitel TV Nova. Loni se výrazně podílel na vyjednávání se skupinou MEF o vstupu do Novy. Poté, co PPF získalo v televizi 50% podíl, se stal jednatelem držitele licence CET 21. Vede i dozorčí radu eBanky. Dvořák absolvoval technickou kybernetiku na ČVUT a obdržel titul MBA v Chicagu.
Co podle vašeho mínění vedlo CME k náhlému a možná neočekávanému podání žaloby u arbitrážního tribunálu ve Vídni?
CME po výhře před stockholmským tribunálem zjistila, že arbitráže mohou být vítaným zdrojem neočekávaných příjmů, a možná, že se v tomto druhu podnikání prostě našla. Nebude ale náhoda, že zahájení arbitráže přišlo několik dní před vyhlášením pololetních výsledků CME – spuštění arbitráže CME oznámila už v této pololetní zprávě. Z načasování soudím, že šlo o snahu ukolébat nebo udržet si akcionáře vidinou budoucích zisků.
Pokud to mohu komentovat z našeho pohledu, arbitráž je nejenom neoprávněná, ale hlavně nesmyslná. Sice jmenujeme svého arbitra, pokusíme se ale arbitráž zpochybnit jako takovou. Prezident společnosti CME Fred Klinkhammer v českých médiích prohlašuje, že stejnou škodu nechce nárokovat dvakrát, nicméně CME už rozpoutala čtvrtou arbitráž – pokud započítám i spor s Vladimírem Železným. Ani nehovořím o tom, že CME žalobu o stejné peníze jako ve Vídni podala současně také u Městského soudu v Praze.
Ekonomická ekvilibristika je už výpočet požadované částky, za nějž by se musel stydět student prvního ročníku VŠE. Výpočet totiž vznikl tak, že vzali veškeré výnosy z ekonomické činnosti CET 21 za poslední čtyři roky, od toho odečetli náklady servisní ČNTS za rok 1998 navýšené v jednotlivých letech o inflaci, a z toho jim vznikla suma celkového zisku 7,5 miliardy korun – podotýkám, že před zdaněním. Tu podělili počtem dní v posledních čtyřech letech a vyšlo jim 5,2 milionu korun za den, a to zase rozpustili do následujících let – až do 31. ledna 2017, kdy Nově vyprší licence. Tak se vyšplhali k 35 miliardám. Ignoruje to daně, ekonomické cykly a investice do společnosti. Jak je ta přímka prostá, tak je nesmyslná.
Domníváte se tedy, že šlo o manévr, jak získat licenci na vysílání Novy?
Možná mají pocit, že se tímto způsobem mohou k licenci dostat. Je skutečně pravda, že naše společnost nemůže tak snadno zaplatit částku v řádech desítek miliard korun. Zřejmě by se dostala do konkurzu a pak by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání licenci CET 21 patrně odebrala. Do tendru o licenci by se pak CME samozřejmě mohla přihlásit. To, že v případě úspěchu ve sporu CME nabízí státu „vratku“ přes 6,5 miliardy korun, hodnotím jako pokus naklonit si české politiky. Jde o jejich vstřícnost při případném tendru na licenci.
Předcházelo podání žaloby nějaké jednání o smírném narovnání sporů?
Taková jednání jsme nabízeli od našeho vstupu do TV Nova. Nejprve za nás jednal výkonný ředitel České produkční Petr Chajda, potom já. CME nejprve jednání odmítla s poukazem, že nechce ovlivňovat výsledek stockholmské arbitráže, v níž si byli poměrně jisti. Poté, co arbitráž CME skutečně vyhrála, jednání se rozeběhla znovu. Připravit jsem je měl já.
Navrhovali jsme narovnání všech vztahů mezi CME a Novou. Pan Klinkhammer možnost dohody přijal s tím, že než k ní dojde, bude však CME pokračovat v soudních sporech. Na přelomu května a června nám přišla výzva pražského zástupce CME Michala Donatha, aby s CME jednal přímo hlavní vlastník PPF Petr Kellner. My jsme to akceptovali, pouze jsme chtěli schůzku předjednat. Bohužel, než jsme si mohli vyjasnit vzájemné nároky a požadavky, přišla arbitráž.
V čem mělo narovnání spočívat?
Za ukončení sporů jsme CME chtěli nabídnout některá aktiva ze skupiny Novy, která by pro ně měla cenu. Šlo například o náš podíl v ČNTS. Jak probíhající soudní spory dopadnou, je nejisté: CME by vyměnila nejistotu za jistotu a také my bychom se rádi nejistoty zbavili.
Arbitráž proti CET 21 může dopadnout tak, že tato licencovaná společnost bude odsouzena zaplatit miliardy. Drží v ní vůbec PPF podíl? V poslední době se ke svým bývalým procentům znova hlásí firma Vilja otců – zakladatelů Novy a taky Vladimír Železný.
Obchodní rejstřík má dnes, myslím, dost podkladů, že PPF jsou spolu s MEF Holdingem Jiřího Šmejce právoplatní majitelé. Vladimír Železný sdělil televizní radě, že soud rozhodl o zastavení jeho exekuce, a tím pádem by se mu měl vrátit obchodní podíl, který byl v rámci exekuce vypořádán. Je pravda, že pokud při exekuci není s obchodním podílem nijak naloženo, vrací se zpátky majiteli. Pokud ale naloženo je, rozpouští se. A my jsme se Železného podílem naložili tak, že jsme ho proporcionálně nabídli stávajícím vlastníkům. Někteří nabídku přijali, jiní ne, takže 28,75 % zbylo na společnosti. Doktor Železný nemá právo ani na tento zbytek a již to uznal.
Na nákup akcií Vilji, který nám umožnil vstup do CET 21, máme obchodní smlouvy. Pánové začali tvrdit, že akcie Vilji nikdy neprodali. Směšují tak svou právní obranu v rámci soukromých trestních řízení s obchodním sporem. Obávám se, že zatím vůbec nedoceňují, co to pro ně může znamenat z hlediska obchodního práva. V tuto chvíli s nimi jednáme o tom, aby svůj postoj změnili a našli si jinou taktiku.
Může ještě dojít s CME ke smíru?
Jejich nárok bohužel představuje ekonomický nesmysl. Zrovna tak je nesmysl, abychom uzavírali dohodu o narovnání a zaplatili přitom 35 miliard. Arbitráž a soudy necháme proběhnout. Pokud se jedná o způsob nátlaku, tak na něj nepřistoupíme. CME by musela přijít s něčím rozumným.
Nelituje nyní PPF, že do Novy před rokem přes odpor tehdejších vlastníků vstoupilo?
Jsme zvyklí, že naše investiční akce nejsou jednoduché. Zvýšené riziko znamená v řadě případů zvýšený zisk. Jsme si poměrně jisti, že situaci ustojíme a Novu ve vhodnou chvíli výhodně prodáme. Navazujeme řadu kontaktů, ale v brzké době k tomu nedojde. Musíme to dotáhnout do stavu, kdy Nova bude standardní společností.
Mrzí mě spíš jiná věc: jakým způsobem česká politická scéna přistoupila k nabídce CME. PPF je česká skupina – už proto bych ze strany státu očekával určitou podporu. Při stockholmské arbitráži byla CME nenáviděnou protistranou – teď je reakce nulová. Nepočítám-li výroky ministra Dostála.
Týdeník Ekonom, autor: Emil Szirmai