Technologický pokrok mění podmínky vysílání tak rychle, že je nezbytná průběžná aktualizace legislativy, která stále více propojuje svět telekomunikací se světem vysílání. Například v Británii právě nyní vstupuje v platnost nový komunikační zákon, který mění vysílací legislativu z let 1990 a 1996. O jeho přijetí se v parlamentu diskutovalo dva a půl roku a projednávalo se více než pět set pozměňovacích návrhů. Kromě toho, že nový zákon uvolňuje omezení zahraničních investic do britských médií, vytváří jednoho vrcholného regulátora, kterým je OFCOM (Office of Communications), pod nějž budou spadat jak telekomunikace, tak vysílání. Převedeno do českých podmínek, podobná reforma by postavila pod jednu střechu Český telekomunikační úřad a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. I když Česká republika zatím o spojení ČTÚ a RRTV neuvažuje, také česká mediální legislativa stojí na prahu změn. Kromě novel poplatkového a vysílacího zákona, jakož i zákona o ČT, vláda připravuje dvě zásadní právní normy. Jednou z nich je nový zákon o vysílání, jehož návrh má podle legislativního plánu vlády Ministerstvo kultury předložit do konce roku. Tou druhou je zákon o elektronických komunikacích, který je v gesci Ministerstva informatiky, a o němž ministr Mlynář informoval na odborném semináři tento týden. Jeho přijetí do května příštího roku je jednou z podmínek našeho bezproblémového fungování v řadách Evropské unie. Z hlediska médií je důležitý v tom, že by měl vytvořit právní rámec pro digitální vysílání rozhlasu a televize.
Ekonom, 7.8.2003, autor: (MIŠ)