Češi stále více chodí na pivo do restaurací a méně ho vypijí doma. Zatímco ještě v roce 1997 se balené pivo podílelo na prodejích v tuzemsku 55 procenty, v současnosti je to pouze 45 procent. Úměrně tomu naopak stoupl podíl točeného piva. Celkový pivní trh přitom od roku 1997 v Česku mírně klesá, v průměru o 0,5 procenta ročně, řekl Radek Arnošt z marketingu Pražských pivovarů.
Pokles trhu je způsoben tím, že snížení „domácí“ spotřeby bylo prudší než nárůst konzumace v restauracích. Prodej točeného piva od roku 1997 stoupl o devět procent na loňských zhruba 8,75 milionu hektolitrů. Proti tomu odbyt lahvového a plechovkového piva za stejné období spadl o 14 procent na 7,45 milionu hektolitrů.
Podle Arnošta to souvisí hlavně se změnou životního stylu. Spotřeba piva doma je hodně zvyková a má podobu popíjení k večeři a poté večer u televize. Lidé ale v současnosti tráví více času v práci a poté se chtějí bavit někde venku, k čemuž mají větší možnosti než dříve.
Druhým základním faktorem je pak růst počtu hospod i jejich kvality. V současnosti je tuzemsku kolem 33 tisíc restaurací, což je asi dvakrát víc než před deseti lety. Také nabídka se rozšířila od klasických náleven až po restaurace s kulečníkem, bowlingem a dalšími možnostmi zábavy. Na růstu úrovně hospod a zlepšování kultury pití piva se pak podílí pivovarské společnosti budováním značkových provozoven a osvětou. „Hospody se prostě stávají dostupnějším a příjemnějším místem trávení volného času, a to pro širší okruh lidí,“ soudí Arnošt.
V restauracích, kam se jeho spotřeba přesouvá, je však pivo stále více vystaveno konkurenci jiných nápojů, například kvalitních vín i tvrdého alkoholu.
Loni se tuzemsku prodalo asi 16,2 milionu hektolitrů piva. Domácí pivovary přitom vyrobily 18,18 milionu hektolitrů pěnivého moku, což bylo o 1,5 procenta více než v roce 2001.
obrazek
Češi se drží desítky a dvanáctky, levné druhy piv jsou na ústupu
Češi jsou konzervativní konzumenti piva a z 95 procent pijí stále světlou desítku a dvanáctku. „Prostor pro speciály se bude zvětšovat, především mezi mladší generací, ale stále je to úzká část trhu,“ řekl dále Radek Arnošt z Pražských pivovarů.
Ani přes snahy řady výrobců nabídku rozšiřovat podle něj speciály do pěti let zřejmě nepřekročí pětiprocentní podíl na trhu. Na ústupu jsou naopak velmi levná piva.
Ceny piva jsou totiž v tuzemsku ve srovnání s Evropou poměrně nízké, takže lidé nejsou nuceni kupovat ty nejlevnější výrobky. Navíc často jde o osmi a méněstupňová piva a jejichž kvalita může být pro spotřebitele nedůvěryhodná, dodal Arnošt.
Podíl importovaných piv na domácí spotřebě nepřekračuje jedno procento. Černá piva tvoří něco přes dvě procenta.
Konzervativnost českých konzumentů podle něj do značné míry plyne z toho, že vnímání piva u mladých je poměrně blízké starší generaci. „Jde o určitou národní pýchu, takže se neprojevuje rebelantství mládí proti stáří,“ uvedl Arnošt.
Alespoň jednou za měsíc si dá pivo 75 procent české populace starší 18 let. Z těch, co zlatavý mok pijí, tak pětina činí denně a polovina nejméně obden. Velkých pijáků ale ubývá.
Stále více naopak pivo konzumují ženy. Tento nápoj si dává asi 60 procent z nich a celkový podíl žen na spotřebě je zhruba pětinový.
Pivo je přitom stále silně vnímáno jako zdravý nápoj. Myslí si to o něm 90 procent lidí. V obecném povědomí je bráno také jako pití osvěžující.
Loni se tuzemsku prodalo asi 16,2 milionu hektolitrů piva a spotřeba na hlavu se tak pohybovala kolem 159 litrů. Domácí pivovary přitom vyrobily 18,178 milionu hektolitrů pěnivého moku, což bylo o 1,5 procenta více než v roce 2001.
-čtk-
