Filmové tržby: USA porážejí Evropu

9. 5. 2003 00:05

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Americké filmy vydělávají v kinech průměrně stokrát více peněz než jejich konkurence z Evropské unie. Náklady na výrobu jednoho filmového díla v USA jsou přitom 11 miliónů dolarů, zatímco v Evropě tři milióny.
Evropská komise v analýze filmového trhu v EU uvádí, že státní subvence a spolupráce zvláště veřejnoprávních televizních kanálů s filmovým průmyslem oživily evropskou kinematografii, propast mezi výdělky snímků z unie a USA se přesto nadále zvyšuje.
„Evropská kina mají až z 90 procent v repertoáru americké filmy. Vedou nás k tomu komerční důvody. Tyto filmy mají masívní reklamu, která lidi přiměje vstát od televize a jít do kina. Evropské filmy investují do reklamy minimum, proto se hůře prodávají,“ uvedl Didier Gerrits z marketingu belgického řetězce Kinepolis.
Dalším problémem pro evropská kina je celkový úbytek návštěvníků. Profesor Univerzity v americkém Princetonu Tyler Cowen ve studii s názvem Tvůrčí destrukce uvádí, že zatímco v 60. letech přišlo ve Velké Británii ročně do kina téměř 300 miliónů lidí, v roce 2001 to bylo pouze 57 miliónů. Ve Francii chodí lidé do kina třikrát méně než před třiceti lety. V Německu dokonce čtyřikrát.
Cowen tvrdí, že kino se stalo v Evropě generační záležitostí. Starší ročníky se od 70. let postupně orientují na televizi a na „své filmy“ si počkají. Kino je výsadou mladých, což tvůrci evropských filmů odmítají přijmout a raději bojují o dotace a televizní koprodukce než o kinosály. Americká studia si údajně problém uvědomují a filmy reagují na potřeby mladší generace. Prodej vstupenek vynesl v USA v roce 2001 8,4 miliardy dolarů. V EU to byla necelá miliarda. Počet potenciálních zákazníků je podle odborníků v USA a západní Evropě prakticky srovnatelný.
„Evropský film se jen těžko vrátí masívně do kin a dobude si místo na globálním trhu, pokud nepřijme realitu. Kina jsou dnes hlavně pro mladé a ti chtějí jinou zábavu. Film se také nesmí omezit na jednu zemi. Jen USA mají trh, který může zaručit snímku velký zisk,“ uvádí Tyler Cowen.
Také Evropská komise připouští, že kulturní globalizace ve filmovém průmyslu má jediného hráče – americkou kinematografii. V USA se přitom ročně vyrobí asi 250 filmů, zatímco v EU přes 400. O většině evropské produkce se ale dozví jen úzký okruh diváků.
Evropská komise však program podporující národní filmové společnosti hodlá zachovat. Obává se, že „více trhu“ by spíše evropské filmaře zničilo, než otevřelo jejích dílům brány do kin. Na velkoprodukce ve stylu Hollywoodu údajně nemají producenti v EU peníze.
Hospodářské noviny, 9.5.2003, autor: Milan Fridrich

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.