Za arbitráž zaplatí stát. Na viníky škod nedosáhne

Provozovatelé televize Nova si mohou oddechnout. Vládní koalici se ve středu ve sněmovně nepodařilo prosadit návrh, který by státu umožnil, aby po prohrané arbitráži kvůli Nově mohl vymáhat náhradu škody po osobách či společnostech, které podle názoru státu k prohře přispěly.
“Smysl návrhu byl, aby stát mohl vymáhat škodu po tom, kdo ji spoluzavinil, tedy po provozovateli televize Nova,” potvrdila unionistka Hana Marvanová, která návrh předložila s vědomím ministra financí Bohuslava Sobotky.
Opoziční občanští demokraté a komunisté následně shodili i celý vládní mediální zákon, který byl podle ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD) vypracován proto, aby sladil české právo s normami EU. Dostál prohlásil, že kabinet návrh předloží znovu.
Pro změnu občanského zákoníku, která by státu dala šanci vymáhat náhradu škody po prohraných arbitrážích, včera zvedlo ruku 84 poslanců ze 182 přítomných.
Vládní koalici tak k přijetí návrhu chybělo osm hlasů. Přitom ho nepodpořilo osm poslanců stran vládní koalice – čtyři sociální demokraté a čtyři lidovci včetně ministrů Zdeňka Škromacha a Jaroslava Tvrdíka.
Podle Sobotky už je vyloučeno, aby vláda návrh prosadila do 15. května, kdy by měl být znám výsledek soudu ve Švédsku, kde se Česko proti prohrané arbitráži odvolává. Pokud stát neuspěje, bude muset americké společnosti CME zaplatit za neochráněnou investici do TV Nova 10,5 miliardy korun.
“Není ani teoretická možnost, aby se to podařilo přijmout,” reagoval Sobotka na další nápad Marvanové, podle nějž by se vláda “odškodňovací” novelu ještě pokusila prosadit ve stavu legislativní nouze.
Ministr financí ovšem nevylučuje, že by se návrh nemohl ve sněmovně objevit později. Na kauzu Nova už by to však nemělo vliv.
“Ve spolupráci s našimi zástupci v arbitrážních sporech dál analyzujeme, jakým způsobem by Česká republika mohla vymáhat prostředky po odpovědných osobách,” dodal Sobotka.
Místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) včera tvrdil, že jeho strana byla proti návrhu proto, že byl “přilepen” k zákonu, který se týkal něčeho zcela jiného – konkrétně převodu vojenského majetku.
“Kdyby byla předložená samotná novela občanského zákoníku, nemám nic proti, pojďme se o ní bavit,” prohlásil Langer.
I on ovšem včera s jedním návrhem neuspěl – při projednávání novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání se mu nepodařilo prosadit změnu, která by podle ministra kultury Dostála znamenala jedině: vysílací licence by bylo možné prodlužovat donekonečna.
Nyní mají provozovatelé celo-plošných televizí a rádií nárok jen na jedno prodloužení licence. “Pan Železný by vlastně získal zákon, který by mu potvrzoval, že má televizi na věčné časy,” konstatoval Dostál. Langer takovou interpretaci rezolutně odmítal.
Svou neprosadili ani komunisté, kteří chtěli, aby licenci na rádio či televizi nemohla získat firma, v níž by podíl zahraničního kapitálu překračoval 25 procent.
ODS a KSČM pak společně zařídily, že celá Dostálova novela spadla o jediný hlas pod stůl.
Hospodářské noviny, 17.4.2003, autor: Josef Kopecký