Novináři jsou v první linii bojů

Války jsou od nepaměti provázeny propagandou, jež má ovlivnit veřejné mínění, podpořit záměry konfliktu a zastrašit protivníka.
Armáda Spojených států umožnila několika stovkám vybraných novinářů z celého světa, aby se zúčastnili bojových operací. Když ne v prvních liniích, tak v těsném návěsu za postupujícími jednotkami. “Novináři tentokrát dostanou možnost nejen psát o událostech na bojišti, ale i tom, co jim předcházelo,” řekl mluvčí Pentagonu, který zodpovídá za program “Embedded Correspondents” (volně přeloženo – korespondenti uložení u bojových jednotek).
“Jde o reakci na možnosti zpravodajů v první válce v Perském zálivu a v Afghánistánu,” komentoval to Dany Schlechter, jeden ze zakladatelů televizní stanice CNN a později nezávislý televizní producent. V obou kampaních se podle něj novináři až na výjimky dostávali jen k cenzurovaným materiálům. “V roce 1991 se jim například neměly dostat do rukou armádní záběry spálených a roztrhaných těl iráckých vojáků. O civilistech, hlavně dětech, ani nemluvě,” řekl Schlechter.
Pentagon nyní věří, že se válku podaří veřejnosti představit jako boj vedený s chirurgickou přesností a minimem ztrát. V konfliktu před 12 lety nasadila americká armáda jen asi osm procent superpřesných zbraní. Tentokrát jich má být desetkrát více.
Nehledě na riziko zranění či smrti se váleční zpravodajové vystavují nebezpečí manipulace. Už proto, že nemohou být všude. Čelí tomu tím, že do pole vyšlou mnohačlenné týmy, které pak své poznatky srovnávají. Přes tvrdou konkurenci v získávání těch nejlepší informací dokáží mezi sebou korespondenti spolupracovat. Zejména když mají pocit manipulace.
Přes program “Embedded” je prostor pro manipulaci stále velký. Německý týdeník Der Spiegel například napsal, že Pentagon dokonce angažoval za 200 tisíc dolarů filmového designéra George Allisona, aby aranžoval tiskové konference velícího generála Tommyho Frankse.
Vysílání více korespondentů do oblasti konfliktu je však velmi drahé. Nejvíce zpravodajů nyní vyslala britská BBC. Podle vlastních údajů jde o 400 stálých zaměstnanců a 200 spolupracovníků, což tuto veřejnoprávní stanici přijde na 16 miliónů dolarů. Britská komerční ITV zaplatí za práci v Zálivu kolem osmi miliónů dolarů. Sky TV vyslala osmdesát lidí, náklady překračují 4,5 miliónu dolarů.
Rozpočet americké CNN na pokrytí zpravodajství z války v Iráku činí 35 miliónů dolarů.
Hlavně pro BBC znamená práce válečných zpravodajů velkou díru do rozpočtu: Jako veřejnoprávní instituce nemůže totiž očekávat, že se jí investice vrátí v příjmech z reklamy.
V samotném Bagdádu nyní působí asi stovka válečných zpravodajů, mezi nimi i žurnalisté z Česka. Mnozí už ale vyslyšeli varování: Ani Irák, ani Američané nemohou garantovat jejich bezpečnost, a snaží se proto stáhnout. Mohou se totiž snadno stát terčem útoků a únosů. “Na osvobozování rukojmí nemáme kapacity, i tak máme dost práce,” prohlásil důstojník armády USA, která postupuje k Bagdádu.
Hospodářské noviny, 24.3.2003, autor: Petr Němec