Mediální zákon otřásá polskou politickou scénou

Ostrý spor mezi politiky a zástupci médií vyvolává v Polsku novelizace zákona o rozhlasu a televizi. Diskusí se účastní i velká část veřejnosti. Právě tento zákon totiž stál u vzniku aféry producenta Lwa Rywina, který za úplatek nabízel společnosti Agora, vydavateli největšího polského deníku Gazeta Wyborcza, úpravu legislativy.
O nutnosti novelizace zákona se v Polsku mluví už několik let. Potřebu nové regulace vyvolává rychlý rozvoj elektronických a soukromých médií i sbližování s Evropskou unií.
Poslední pokus o prosazení nového zákona se však táhne už více než rok.
Kvůli “aféře Rywina” hrozilo, že polský Sejm přestane zákon projednávat, dokud příslušná komise nedokončí její vyšetřování. Poslanci však nyní ke spokojenosti vlády rozhodli, že jednání budou pokračovat, přestože většina opozičních stran bojkotuje zasedání sejmové komise kultury.
Korupční aféra
Lew Rywin navštívil šéfredaktora deníku Gazeta Wyborcza Adama Michnika v létě 1992 s nabídkou, že za 17,5 miliónu dolarů zařídí obrat ve vývoji prací nad zákonem tak, aby legislativa více vyhovovala soukromým médiím.
Návrh mohl znít věrohodně, neboť Rywinovy přátelské styky s některými členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, generálním ředitelem Polské televize (TVP) a politiky postkomunistického Svazu demokratické levice (SLD) jsou dobře známy. Právě toto napojení, které končí až u premiéra, vyvolalo u Michnika podezření z korupce.
Nejzahořklejší spor vedla soukromá média s navrhovateli o předpis týkající se “dekoncentrace médií”. Ten předpokládal, že majitel celostátních novin by nemohl koupit televizní stanici, což mělo zamezit hegemonii jednoho mediálního magnáta.
Paragraf o dekoncentraci by ale poškodil společnost Agora, která projevila zájem o koupi televizní stanice. Předpokládalo se, že bude uvažovat o koupi soukromé stanice Polsat, které letos končí licence.
Jak v lednu upozornil časopis Newsweek, návrh naopak umožňoval zprivatizovat v budoucnu jeden ze základních kanálů veřejnoprávní televize. Z vyšetřování vyplývá, že na takové privatizaci mohli mít zájem lidé z okruhu postkomunistického SDL, kteří chtěli vytvořit své impérium jako protiváhu stále vlivnější Agory.
Spory o zákon
“Byl to zkorumpovaný zákon se skrytým cílem zprivatizovat druhý program veřejnoprávní televize. Dekoncentrační předpisy týkající se soukromých médií byly vytvářeny se záměrem obchodovat s nimi během legislačního procesu,” řekl jeden z poslanců opoziční strany Práva a spravedlnosti.
Publikace Michnikova článku, který pokus o korupci odhalil, rozpoutala skutečnou bouři na politické scéně.
Sejm rozhodl povolat zvláštní vyšetřovací komisi, která má celou aféru vyjasnit. Od poloviny ledna vyšetřovací komise pravidelně zasedá a výslechy svědků jsou vysílány přímým přenosem.
Fakt, že se celá aféra přetřásá před zraky televizních diváků, přináší neočekávané efekty. V porovnání s prokuraturou vyšetřování probíhá poměrně rychle a zřetelně. Přítomnost televizní obrazovky dává členům komise, kteří pocházejí ze všech politických stran, možnost zviditelnění.
“Vyšetřování sejmové komise již odhalilo tolik patologických mechanismů veřejného života, že už jen proto se vyplatilo svolat ji,” hodnotí prozatímní výsledky práce komise Jan Skórzyński, šéfredaktor polského deníku Rzeczpospolita.
“Diskuse o “aféře Rywina” se změnila v diskusi o stavu polské demokracie,” komentovala situace televizní stanice TVN. Je stále zřetelnější, že Lew Rywin už zdaleka není jediným hrdinou “Rywingate”. Z víkendové výpovědi předsedy Rady pro televizní a rozhlasové vysílání vyplývá, že v této instituci skutečně docházelo ke korupčním praktikám.
Zaměstnanci televize protestují proti cenzuře
Diskusi o polské mediální scéně rozvířili na konci minulého týdne i pracovníci veřejnoprávní televize TVP, kteří si v otevřeném dopisu, zaslaném polskému ombudsmanovi, stěžují, že v této instituci panuje cenzura a novináři s nestrannými názory se setkávají s represemi.
“Skutečná svoboda slova a názorů neexistuje,” tvrdí skupina.
Dalším signálem o porušování svobody slova v polských veřejnoprávních médiích bylo rozhodnutí ředitele lodžského regionálního studia veřejnoprávního rozhlasu neodvysílat materiál, který upozorňoval na vnitřní spory v rámci vládnoucího postkomunistického SLD.
Hospodářské noviny, 17.3.2003, autor: Markéta Rulíková, spolupracovnice redakce