CNN projevila zájem o zprávy ČT z Iráku

Nejpružněji z českých televizí na konflikt v Iráku zareagovala Česká televize. Již s předstihem si zajistila potřebná víza do Bagdádu, navíc se jí podařilo podchytit i další, zpravodajsky atraktivní oblasti Zálivu. Pozadí této nebývalé aktivity veřejnoprávní televize přibližuje vedoucí zahraniční rubriky Roman Bradáč.
hn: Jak vůbec došlo k tomu, že v současné době máte v Zálivu čtyři válečné korespondenty?
Na iráckou válku jsme se připravovali hodně dopředu. Dospěli jsme k názoru, že to bude jedna z největších událostí roku 2003, a proto jsme zvolili i odpovídající zpravodajské pokrytí. Jedná se o největší zahraniční zpravodajskou akci za 10 let trvání České televize.
hn: Jak byly jednotlivé mise naplánovány?
Začalo to již v září 2002, kdy jsme si postupně ujasňovali jednotlivé možnosti a alternativy. Díky velikému úsilí se nám v lednu podařilo získat tři irácká víza, platná po dobu tří měsíců na 10 dní od data vstupu do země. Zpravodaj Michal Kubal s kameramanem Petrem Klímou v Bagdádu začali fungovat od 8. března, navíc se nám šťastnou shodou okolností podařilo prodloužit jejich víza. Reportérka Barbora Šámalová s kameramanem Markem Ondříčkem pracuje v Kuvajtu od 11. března. V jednání je nyní rozšíření kuvajtského víza v případě pohybu fronty dále na sever.
hn: Michal Kubal se v živých vstupech objevil i na slovenské stanici TA3…
Oslovili nás, stejně jako další slovenská média, a my jsme jim vyšli vstříc. Je to kolegiální výpomoc, zčásti motivovaná existencí společné česko-slovenské jednotky v Kuvajtu. Zajímavější ale byla nabídka ze strany CNN na živé vstupy, která přišla poté, co byl jejich štáb vypovězen v pátek 21. března z Iráku. Bohužel jsme museli zatím odmítnout, protože existuje velké nebezpečí, že by pak byl Michal Kubal vyhoštěn rovněž.
hn: Bylo těžké dostat reportéra Martina Jazairiho do severního Iráku?
To se podařilo jen díky skutečnosti, že Martinův otec v dané oblasti žije. Organizace této mise proběhla částečně i neoficiální cestou. V Izraeli je navíc připraven reportér Jan Moláček s kameramanem Miloslavem Ptáčkem. Rád bych někoho poslal do Sýrie, ale jsou zde velké problémy s vízy.
hn: Činnost válečných zpravodajů je hodně závislá na objemu finančních prostředků. Kolik tato akce stojí ČT?
Řádově se jedná o miliónové částky.
hn: Jak zajišťujete výrobu a přenos příspěvků z Bagdádu?
Máme uzavřeny smlouvy s několika servisními organizacemi, jako například s Reuters, o využívání jejich techniky. Problémem ovšem je, že někdy bývá technické stanoviště opuštěno, protože naši partneři mají informaci o blížícím se bombardování. To nám nesmírně komplikuje život, stejně jako poruchy satelitních telefonů.
hn: Kolik lidí u nás v České republice zajišťuje podporu korespondentům?
Je to asi 16 lidí. Hodně nám pomáhají kolegové z Dobrého rána, rovněž jsme museli stáhnout zahraničního zpravodaje z Bratislavy.
hn: Nechali jste reportérům volnou ruku nebo mají příkaz se při určitém stupni nebezpečí vrátit?
Posouzení stupně nebezpečí je čistě na nich. Michal Kubal se sám rozhodl, že v Bagdádu zůstane do momentu, kdy se tam objeví američtí vojáci. Navíc pro zvýšení bezpečí má s sebou najatého člověka z arabského světa.
Hospodářské noviny, 26.3.2003, autor: Aleš Borovan