Rada ČT vyslechla kandidáty na místo generálního ředitele

Se svými představami o budoucnosti České televize a vlastním působení v ní ve středu na veřejném slyšení před Radu ČT předstoupilo šest kandidátů na místo generálního ředitele Plány jednotlivých kandidátů na pozici jejího generálního ředitele jsou velmi různé. Adepty rozdělují například názory na otázky výše koncesionářských poplatků, reklamního prostoru v televizi i na její organizační strukturu.
Rada vyslechla manažera Jiřího France, bývalého ředitele Českého rozhlasu Vlastimila Ježka, novinářku Janu Kasalovou, režiséra Otakara Koska, zpěváka a bývalého politika Michala Prokopa a producenta a dramaturga ČT Jana Šterna. Z nich by měla rada vybrat generálního ředitele ČT 26. února.
S nejradikálnějším zásahem do fungování ČT přišla novinářka a bývalá šéfka vlastní tvorby televize Prima Jana Kasalová. Její projekt počítá se spojením České televize s Českým rozhlasem v horizontu dvou let. Počítá také s tím, že by spojení dal legislativní rámec parlament.
Bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek radě řekl, že svou kandidaturu bere jako nabídku od člověka, jenž už za sebou má úspěšnou transformaci “veřejnoprávního molocha”. Podle Ježka je vhodný takový způsob financování, který vede k postupnému útlumu podílu reklamy a postupnému zvyšování koncesionářských poplatků. Ty by mohly růst postupně, a ne skokem na základě rozhodnutí politiků. Ježek míní, že vysílání reklam vede k preferování sledovanosti na úkor kvality programu. “Pro mě je médium veřejné služby nabídkou alternativy,” dodal Ježek.
Proti postupnému růstu poplatků je naopak Michal Prokop. Ten uvedl, se ve svém projektu chtěl vyrovnat s tím, že ČT je “napůl firma a napůl úřad”.
Členové rady se ještě před zasedáním seznámili s výsledky psychologických a manažerských testů kandidátů, které pro ně minulý týden vypracovala společnost Hofírek Consulting.
Petr Šlechta z Psychologického ústavu akademie věd řekl, že tyto testy obvykle komplexně hodnotí osobnosti uchazečů o zaměstnání v jednotlivých oblastech inteligence z hlediska jejich výkonnosti, spolehlivosti a tempa práce. Zjišťují dobu, po kterou jsou schopni se soustředit, a hodnotí jejich vztahy ke spolupracovníkům a manažerské rozhodování.
“Součástí testů bývají případové studie, které mapují, jak se manažer zachová v krizové situaci. Takový test dává poměrně plastický profil uchazeče a spolehlivě může odfiltrovat nevhodné osobnosti,” uvedl Šlechta.

-čtk-