Rusové si budou letos asi naposledy připíjet “šampaňským”

“Sovětskoje šampanskoje” se letos patrně naposledy objeví na ruských silvestrovských tabulích. Postarala se o to Státní duma, dolní komora parlamentu, která schválila změnu zákona, podle něhož ruské podniky nesmějí používat název “šampanskoje” jako obchodní značku. Poslanci vyšli vstříc požadavkům Francie, která trvá na tom, že na tento název sektu mají nárok jen francouzští vinaři, neboť jde o název tamní provincie Champagne.
Také v České republice a dalších zemích není dovoleno používat pro šumivé víno název šampaňské, protože označení šampaňské víno se smí používat jen u sektů vyrobených ve Francii v oblasti Champagne. Je to chráněná známka už od roku 1908. V roce 1927 byla ve Francii zákonem vyhlášena ještě tzv. šampaňská oblast druhého řádu, a to department Aube.
Pokud zákon o nepoužívání názvu “šampanskoje” schválí horní komora parlamentu a prezident, pak se Rusové budou muset spokojit s názvem “igristoje”. Proti tomu však vehementně bojuje ruské ministerstvo zemědělství. Podle ministra Anatolije Gordějeva se poslanci zbytečně unáhlili. Rusky psaný název “šampanskoje” totiž podle něj znamená druh nápoje, nikoli místo původu zboží. Slovo “šampanskoje” navíc v ruštině zdomácnělo a Rusové si budou jen těžko zvykat na to, že o oblíbený nápoj přijdou, byť jen pomyslně.
Jestliže se ale Rusko nepodřídí, Francouzi vyhrožují bojkotem jeho vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Moskvě na tom velmi záleží, a tak s největší pravděpodobností se již krátce po Novém roce tradiční viněty na láhvích s ruským sektem neobjeví.
Rusko se již v roce 1997 zavázalo, že nebude používat názvy šampaňské a koňak pro označení zboží určeného na vývoz. Po dvě desetiletí se pak chystalo postupně přejít z názvu “šampanskoje” na “igristoje”. To však narazilo na značný odpor domácích výrobců, přičemž nejen vinařů. Známý producent vodky Boris Smirnov například navrhoval v této souvislosti patentovat název “vodka” jako výhradně ruské vlastnictví a zakázat jeho používání v cizině. Argumenty však prý nebyly příliš přesvědčivé. Vodka se totiž v ruských zeměpisných názvech dosud neobjevila.
Rusové začali název “šampanskoje” užívat od počátku 20. století. Kníže Lev Golicyn představil na mezinárodní výstavě v Paříži nápoj vyrobený v jeho podniku na jihu Ruska, za který překvapivě dostal hlavní cenu. Nápoj, který se pod názvem “Sovětskoje šampanskoje” vyráběl v SSSR, však původní ruský sekt připomínal jen vzdáleně a rozhodně nemohl konkurovat francouzskému. Zatímco ve Francii se klasický sekt připravuje až tři roky, ruským výrobcům většinou stačí dva měsíce.
Zatímco ve světě se většinou preferuje šampaňské s minimálním obsahem cukru, známé jako “brut”, Rusové již tradičně pijí převážně polosladký sekt. I v tom je mají Francouzi za “barbary”. Za “zvrácenou ruskou chuť” prý ale mohou bolševici. Organizátoři výroby Sovětského šampaňského ve 40. letech byli údajně přesvědčeni, že jen víno s obsahem cukru do 10 procent může symbolizovat blahobytný život sovětských pracujících. V Rusku se za SSSR prakticky neprodávalo suché víno a dokonce ani gruzínská a moldavská vína neodpovídala klasickým normám.
Ačkoli je dnes v Moskvě velký výběr nejrůznějších vín, většina Rusů stále dává přednost sladkým, pokud o víno vůbec stojí. I před Silvestrem jsou supermarkety přeplněny polosladkým sektem, zatímco brut je třeba pracně hledat.
Ruští vinaři přiznávají, že díky vysokému obsahu cukru se daří lépe potlačovat nedostatky domácích vín. Likér, který se přidává do sladších druhů, dokáže zastřít zvýšenou kyselost a vylepšit chuť. Na kvalitě mu ale nepřidá.
Podle prognóz vinařů Rusové vypijí na Silvestra 32 až 36 milionů lahví šampaňského. Z toho 98 procent bude tvořit produkce domácích závodů. Důvody jsou zejména finanční. Zatímco ruský výrobek přijde na 60 do 120 rublů (zhruba stejně v korunách), francouzské “bublinky” stojí v Moskvě přinejmenším desetinásobek. Navíc 72 procent Rusů dává přednost polosladkému sektu, kterým dovozci většinou pohrdají. Ruským konzumentům je přitom docela jedno, že tuzemský nápoj není podle znalců hoden vznešeného názvu “champagne”.

-čtk-