Policie požádala Senát o vydání Železného k trestnímu stíhání

Policie už požádala Senát o vydání jeho nového člena – generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného – k trestnímu stíhání. Žádostí se bude nejdříve zabývat senátní mandátový a imunitní výbor, a to zřejmě v lednu, řekl předseda výboru Tomáš Julínek (ODS). Železný čelí obviněním kvůli poškozování věřitele a kvůli podezřelým převodům majetku a daňovým únikům.
“Žádost o vyslovení souhlasu s trestním stíháním doktora Železného jsme dnes odnesli do Senátu,” řekl ředitel Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Pavlík. Žádost policie poslala do Senátu den poté, co Železný obdržel potvrzení o svém zvolení senátorem na Znojemsku.
Policie počítá s tím, že senátorům zapůjčí veškeré materiály k případu šéfa Novy a jeho někdejšího právníka Aleše Rozehnala. “Jsme připraveni na základě žádosti imunitního a mandátového výboru Senátu s nimi spolupracovat a dát jim veškeré podklady, které budou k rozhodnutí potřebovat,” prohlásil Pavlík.
Žádostí se má imunitní výbor zabývat podle jednacího řádu na svém nejbližším zasedání, které je naplánováno na leden, uvedl Julínek. Členové výboru se sice sejdou už příští týden, mají ale kvůli první schůzi Senátu v novém funkčním období pouze posoudit platnost letošního zvolení nových senátorů.
Železný a Rozehnal čelí dvěma obviněním kvůli poškozování věřitele, společnosti Central European Media Enterprises (CME). Jeden případ se týká miliardové transakce s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Druhé obvinění souvisí s podezřelými převody majetku Železného na několik společností. V nich figurují Ondřej Kuchař a Edita Panušková z Rozehnalovy kanceláře, kteří jsou také stíháni. Železný je podezřelý i z daňových úniků za 6,8 miliónu korun při dovozu obrazů z ciziny.
Jeho případ bude šestou kauzou, v níž bude Senát rozhodovat o vydání některého ze svých členů k trestnímu stíhání. Horní komora ve třech případech žádost policie odmítla, ve dvou kauzách, které souvisely s dopravními nehodami, s trestním stíháním souhlasila. Podle dřívějšího vyjádření člena senátního imunitního výboru Ondřeje Febera (Unie svobody) senátoři dosud odmítli vydání kolegů jen v případech, které měly politické pozadí.
Senát ve své šestileté historii poprvé odmítl stíhání v roce 1999 u Václava Bendy (ODS). Bendu vyšetřovatel podezíral z neoprávněného nakládání s osobními údaji v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce Helmuta Zilka se Státní bezpečností (StB). Loni Senát odmítl vydat unionistu Vladimíra Schovánka k trestnímu stíhání pro pomluvu. Schovánek měl stanout v odvolacím řízení před okresním soudem v Břeclavi kvůli článku z roku 1998, který se týkal kontaktů některých osob s lidmi spojovanými s StB.
Politické pozadí měl podle senátorů případ místopředsedy Senátu Jaroslava Musiala (ČSSD). Policie ho před dvěma lety vinila spolu s dalšími členy představenstva firmy ETZ Teplice z toho, že firma v roce 1997 neodváděla příspěvek na sociální pojištění zaměstnanců.

-čtk-