Esport je relativně nový fenomén, který ale rychle nabírá obřích rozměrů. Ostatně, videoherní průmysl je větší než filmový a hudební dohromady. Alespoň ve světě. Jak je na tom s hrami a esportem srdce Evropy? Platí u nás stereotyp, že videohry hrají jen asociální pubertální školáci, kteří nemají nic jiného na práci? A znají Češi pojem esport? Výzkumná agentura Ipsos realizovala v říjnu 2019 výzkum s cílem prozkoumat tento nový trend na reprezentativním vzorku české populace.

Hraní her určitě není doménou úzce dané skupiny malých kluků, kteří ve virtuálním světě rádi zabíjejí zombíky, jelikož aspoň jednou za měsíc hraje hry až tři čtvrtiny české on-line populace. Nejoblíbenější zařízení na hraní her je to, které mají všichni neustále u sebe – mobilní telefon. Za ním následuje počítač a jen necelá třetina hraje na konzoli. Od toho se odvíjejí i druhy nejoblíbenějších her, mezi které se řadí karetní a logické hry nebo puzzle, tedy takové typy, které se dají snadno hrát na mobilu cestou do školy nebo do práce. Konzolím naopak vévodí hry náročnější na pozornost jako jsou sportovní simulátory a střílečky.

Esport? Studenti vědí, seniorky už méně

Čtvrtina populace také aspoň jednou za měsíc sleduje jiné hráče prostřednictvím herních streamingů. Nejčastěji proto, aby sami našli inspiraci, co si zahrát nebo čistě účelově, aby se ve hře pohnuli z místa, na kterém se zasekli. Třináct procent z nich však sledování herních streamingů zkrátka baví, a to už je potenciální cesta ke sledování (profesionálního) esportu. „Jde o organizované soutěžní hraní hráčů nebo týmů, v jakékoliv hře, na jakékoliv platformě (PC, konzole, mobil). Soutěže mají jasná pravidla a účastnit se jich mohou jak amatérští, tak profesionální hráči,“ definuje tento mladý obor Česká asociace esportu.

Podle výsledků výzkumu agentury Ipsos, samotný pojem „esport“ zná téměř třetina Čechů. Člověk, který má o esportu nějaké povědomí, je nejčastěji svobodný mladý muž, představitel generace Y nebo Z, který hraje na všech zařízeních minimálně jednou týdně. Pokud ho zrovna nebaví přednáška ve škole, na svém chytrém telefonu či tabletu nakupuje online, vyhledává novinky, nebo pod lavicí sleduje ČT sport a Primu Cool, případně se zaposlouchá do Evropy 2. Polovinu lidí, kteří esport znají, i dále zajímá.

Naopak člověk, který esport nezná, je typicky starší žena, seniorka, která má ráda svůj klid a věci pod kontrolou. Je už dlouho vdaná nebo se naopak již stihla rozvést poté, co děti vyletěly z rodného hnízda. Když zrovna nesleduje TV Barrandov, Novu nebo Primu Love či neposlouchá Frekvenci 1 a Blaník, taky si ráda zahraje, ale spíše na mobilu nebo počítači, jelikož nerada zkouší nové věci (třeba konzoli). O esport tak hlubší zájem nejeví.

Rodiče by hráli, ale nemají čas

Mezi skupinou lidí, kteří esport neznali, je ale i skupina těch, které by bavit mohl. Jedná se o rodiče, kterého hry sice zajímají, ale kvůli tomu, že má minimálně jedno malé dítě, na ně už nemá tolik času. I tak si ale rád (nebo ráda) občas zahraje na mobilu a na počítači. Také často nakupuje na internetu a utrácí větší částky peněz, jelikož si klidně připlatí za kvalitní zboží.

Hraní her, potažmo esport, tedy stereotypně dnes zajímá zejména mladé muže. Zároveň se ale ukazuje, že potenciál esportu je do budoucna výrazně větší a už nyní lze vidět zvyšování zájmu o tuto oblast. Toho si začínají všímat i média, která na to plánují odpovědět větším mediálním pokrytím nových esportových turnajů a lig, které právě vznikají. Esport tedy bude čím dál tím více vytvářet prostor pro společnosti, jež chtějí oslovit nové potenciální zákazníky, které by jen těžko dostihly u tradičních reklamních platforem. A nemusí se to týkat pouze značek, které s esportem úzce souvisí, například výrobců elektroniky. Ve světovém esportu diváci mohli zaznamenat třeba i Mercedes-Benz nebo Vodafone. Je jisté, že o esportu ještě hodně uslyšíme.

Hana Vejborná, Account Director, Ipsos a Pavla Mrázová Research Executive, Ipsos