Rozhovor: Ragby u nás je stranou velkých sportů, přitom v jiných zemích je tomu naopak. Jedním z lidí, kteří v posledních letech stojí za popularizací tohoto sportu, je reklamní stratég Martin Charvát, sám zapálený ragbista.

Letos se u nás udála malá sportovní senzace: český ženský tým při teprve třetí účasti v Evropském poháru získal tuto nejstarší ženskou mezinárodní trofej. Pro mnohé je asi překvapením, že ragby dnes hrají i ženy…

U nás se ženské ragby hraje docela dlouho, ale oficiální patnáctková reprezentace funguje jen pět let, takže to, že dnes ženy bojují o Evropský pohár, je neuvěřitelný úspěch.

Ragby je údajně univerzitní sport číslo jedna a celkově počtem hráčů i fanoušků patří celosvětově mezi top sporty. Například sledovanost zápasů Mistrovství světa v ragby, které se koná jednou za čtyři roky, patří ke globálně nejsledovanějším sportovním akcím – v roce 2015 činila v součtu přes čtyři miliardy diváků. Čím to, že u nás jde o okrajový sport, když se tu hraje skoro sto let?

U nás ragby získalo obrovsky na popularitě po druhé světové válce, neboť šlo o sport spojenců. Všestranné ragby je navíc také všude ve světě hodně oblíbeným armádním sportem. I u nás tak tehdy vzniklo tuším 11 armádních ragbyových klubů. Tenhle první rozvoj trval někdy do roku 1956. Pak přijel do Československa sovětský hokejový poradce Tarasov, kterého se někdo na tiskové konferenci zeptal, co si myslí o ragby. On na to odpověděl, že to je imperialistický sport, který je zákeřný, protože se tam soupeři skládají zezadu. A to byl praktický konec ragby u nás.

Co bylo po roce 1989?

Přišel nový impulz. Kluci, kteří tu hráli, mohli najednou vycestovat a hrát ve Francii, Walesu nebo Anglii, takže tu vyrostla generace hráčů, kteří působili poloprofesionálně nebo profesionálně v zahraničí. Jenže po této generaci další nepřišla, takže české ragby opět spadlo dolů. Nyní se zase zvolna posouvá vzhůru.

Vy se kolem propagace ragby angažujete víc než deset let. Asi je zbytečná otázka, jak se to tak přihodí, že se člověk od reklamy, který od malička hraje ragby, dostane k marketingu pro Českou rugbyovou unii…

Protože dělám v reklamě, přemýšlel jsem, jak ragby nějak vrátit. Tím, že jej od dětství hraju, bylo to poměrně jednoduché – chtěl jsem nějak pomoci s jeho propagací. Začal jsem pomáhat klasicky dobrovolně, protože v ragby skoro nikdo není za nic placen, je to amatérský sport. Postupně se mi to rozrostlo pod rukama, kromě několika kampaní jsem se snažil vnést do celého marketingu i nějaký řád.

O úpadku za minulého režimu jste už mluvil, co bylo ale na počátku popularizace v posledních letech, na jejímž konci je dnes zdvojnásobena hráčská základna?

V roce 2006 byl prezidentem ČSRU zvolen Pavel Telička, který se snažil ragby více zviditelnit – aby se o něm víc psalo nebo aby se natáčela utkání. V té době jsem se do marketingu zapojil i já. Tehdy vzniklo nové logo a nová vizuální identita Českého ragby, pravidla pro komunikaci s médii, začalo se platit profesionální PR, jednu z povedených reklam připravila ve vlastní režii agentura Ogilvy. Pořád ale vše běželo na dobrovolné bázi a napůl amatérským způsobem. Nakonec vznikla pozice marketingového pracovníka, který kromě jiného sháněl sponzory a byl odměňován podílem z takto uzavřených smluv. Po vzoru velkých fotbalových klubů jsme připravili také první manuál pro sponzory, vysvětlující přínosy této podpory. Stále ale ve vedení byli lidé, kteří se ragby jako koníčku věnovali hodinu po práci. Zhruba před třemi lety se proto přistoupilo k celkové profesionalizaci vedení a vzniklo několik placených pozic.

Celý rozhovor si přečtěte v aktuálním vydání Marketing & Media číslo 31. https://mam.cz/casopis/

Aktuální číslo týdeníku Marketing a Media si můžete nechat doručit až do schránky prostřednictvím SMS objednávky. Stačí poslat textovou zprávu ve tvaru MAM Jméno Příjmení Ulice Město PSČ na číslo 90211. Cena za tuto prémiovou SMS je 99 Kč + cena za odeslání SMS podle vašeho tarifu.