Nefinanční reporting může přinést náskok

Povinnost zveřejňovat nefinanční reporting se bude už v roce 2024 týkat více než tisícovky firem v Česku. Jeho tvorba však nemusí být pouze nutným zlem. Vzhledem k aktuálnosti témat, jako jsou udržitelnost a diverzita, může být nefinanční reporting pro firmy vynikající komunikační příležitostí. A to i pro ty, kterým legislativa tuto povinnost zatím neukládá.

Vodítkem pro tvorbu nefinančního reportingu a zároveň mantrou českých manažerů udržitelnosti se stává takzvané ESG. Tuto zkratku, vytvořenou z anglických slov environment, social a governance, bude do budoucna určitě dobré znát. Popisuje totiž proces, kterým firma vyhodnocuje své působení v oblastech životního prostředí, společenských otázek a řízení. Získaná data pak slouží nejen jako podklad k tvorbě nefinančního reportingu, ale také k vytváření strategických cílů a v neposlední řadě i k vyhodnocení udržitelnosti firmy pro potřeby investorů.

Ti se totiž o ESG investice začínají ve velkém zajímat. Podle globálního průzkumu společnosti EY z konce roku 2020 se zájem investorů o nefinanční informace během posledních dvou let zvýšil o razantních 30 procent. Pro 91 procent z nich dokonce hrají ESG parametry klíčovou roli při rozhodování o tom, zda budou do daného projektu či společnosti
investovat.

Globální hodnotový posun je přitom vidět nejen u investorů. To, jak si firma stojí v nefinančních otázkách, zejména v oblasti udržitelnosti, se stává důležitou hodnotou pro všechny zúčastněné strany, ať už se jedná o zaměstnance, dodavatele, partnery či další „stakeholdery“.

Naplňují se tak předpovědi „píárové“ sítě Worldcom PR Group, která se již v roce 2020 nechala slyšet, že firmy, jež své aktivity v rámci udržitelnosti neřeší a nekomunikují, přestanou být pro spotřebitele zajímavé.

Nefinanční reporting se tak v tomto světle stává z nepříjemné povinnosti šancí, jak cíleně oslovit stěžejní „stakeholdery“, představit jim hodnoty firmy, které jsou pro ně důležité, a kontinuálně s nimi budovat vztah. Krom toho poskytuje dobře zpracovaný nefinanční reporting podklady pro zlepšení řízení a strategického plánování, umožňuje identifikovat příležitosti a rizika a v neposlední řadě posuzovat vývoj jednotlivých parametrů v čase. To přináší nejenom zajímavý vhled do směřování firmy, ale také další komunikační příležitosti.

Při tvorbě strategie nefinančního (nebo takzvaně udržitelného) reportingu je proto důležité mít od začátku na paměti, čeho chceme dosáhnout a jaké zúčastněné strany má reporting primárně oslovit. Od toho se pak odvíjí jednotlivé kroky, rozsah i tematické pojetí reportu a také související časová a finanční náročnost. Je také zásadní správně určit jednotlivé parametry, které se rozhodneme měřit. K tomuto účelu dobře slouží metoda Global Reporting Initiative (GRI).

Trendy totiž hovoří jasně. Tradiční CSR, jak jej známe, nahrazuje kontinuální strategická snaha měřit, vyhodnocovat a porovnávat vliv našeho byznysu na společnost a planetu. Firmy, které to s nefinančním reportingem myslí opravdu vážně, dokonce reportují dopad na životní prostředí u veškerých svých dodavatelů. Tato data posléze do svého ESG hodnocení v takzvaném Scope 3 zařazují. Nedivte se proto, až se vás odběratel zeptá na vaši uhlíkovou stopu. Firem, které se rozhodnou vydat cestou nefinančního reportingu, bude čím dál více. Vyjdou tak vstříc zájmu zákazníků, médií, investorů a nepochybně