Černá huba, holé neštěstí

Ještě nedávno jsme se díky Guccimu mohli obléknout do teplého rasismu. Začal totiž prodávat rolák, ve kterém pohoršená veřejnost viděla parodii na černocha. Gucci se okamžitě omluvil a všechno kontroverzní oblečení z prodejen stáhnul. Uff! Čest černochů byla zachráněna. Hrdinové se mezi sebou plácají po ramenou, že zlepšili svět. Ku-klux Gucci byl poražen. A děti v Africe furt nemají co žrát.

Osobně mi to připadá směšné. Ta iniciativa! Protože když se na to podíváme z jiného úhlu, ona sama je rasistická. Totiž, na začátku všeho byl obyčejný černý rolák s červenou pusou. Kus oblečení. Dokud v něm někdo neuviděl příslušníka jiné rasy. A kdo je větší rasista? Ten, kdo vymyslel černý kus oblečení s pusou, nebo ten, kdo v něm vidí symbol Afričana? Čí interpretace světa je víc nenávistná? A kdyby ten rolák byl růžový, viděli bychom v něm opalující se Němce?

Jsme pokrytci a alibisti. Každý den se v moři utopí desítky lidí ve snaze proplavat se za lepším životem, kde figuruje obyčejná čerstvá voda s chlebem a my řešíme roláky. Odsoudíme Liama Neesona, protože hrdinně poukázal na svou mladistvou chybu v uvažování a nebál se jít příkladem, jak zbytečná a nesmyslná byla jeho chuť poprat se s příslušníkem tmavé pleti, aby pomstil svoji kamarádku. Skutečnou hodnotu jeho sdělení jsme raději pohřbili za domnělé vyšší dobro.

Buďme korektní, benevolentní a nediskriminujme! Tahle hesla mohou být stejně nebezpečná, jako jejich nenávistné protějšky. Obě strany totiž postrádají zdravý rozum. Bez něho bychom mohli rovnou černou barvu zakázat úplně. A stejně bychom mohli zakázat obézní muže, protože velikostí svých prsou parodují ženy. Jo! Radši nedělejme nic, co by mohlo připomínat něco. Buďme korektní.

Dycky Most!

Jiří Vávra je kreativec a autor dokumentu Tělo plné štěstí