Rázné řešení digitalizace
Stát připravil tři silné zbraně proti neposlušné Nově a Primě: zdraží poplatky za využívání éteru, dá šest licencí konkurenčním subjektům a vrátí reklamu na ČT!
Hlavním rysem tzv. mininovely, která upravuje zejména vysílací zákon a připravilo ji Ministerstvo vnitra, je pragmatičnost. Novela se snaží vyjít vstříc co nejširšímu okruhu zainteresovaných – stávajícím provozovatelům, novým zájemcům o vysílání, provozovatelům digitálních sítí, reklamním zadavatelům a zároveň dává státu některé mechanismy k vynucování jeho zájmů.
Dosavadní problémy
Z krátkodobého hlediska měl dosud přechod na digitální televizní vysílání tři hlavní problémy:
1. stávající provozovatelé nechtěli vrátit analogové kmitočty potřebné na vybudování digitálních sítí a tím zkrátit dobu souběhu analogového a digitálního vysílání;
2. noví zájemci o TV vysílání neměli právoplatné licence;
3. nebyly postavené digitální sítě – kromě jiného i kvůli absenci dostatečného počtu licencovaných subjektů.
Konkurence ze zákona
Návrh novely vytváří dosud nevídaný mechanismus, díky němuž získají přechodní licence společnosti se zájmem provozovat stanice TV Barrandov, Febio TV, Óčko, RTA, TV Pohoda a Z1. Stačí, aby o přechodnou licenci požádali, a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jim ji na pět let vydá. Společnosti získají také možnost prodloužení licence o dalších pět let. Toto až desetileté období by vytvořilo prostor na dokončení soudních řízení, které momentálně platnost licencí blokují.
Program licencovaný podle přechodné licence bude potřebné spustit do 360 dní.
Kompenzační licence
Stát chce vyjít vstříc také Nově a Primě a regionálním kanálům. Nabízí jim, že pokud se vzdají analogového vysílání a přestanou na těchto kmitočtech vysílat k 9. září 2009, dostanou dvě celo-plošné licence podle jejich výběru – plnoformátové nebo monotematické. V případě, že se vzdají analogu o rok a měsíc později, 10. října 2010, získají nárok pouze na jednu kompenzační licenci.
Návrh novely stanovuje, že po jedné licenci dostanou Nova a Prima prakticky okamžitě po deklarování vypnutí analogu. Případnou druhou v okamžiku faktického ukončení analogového vysílání.
Stačí registrace
Provozovatelé vysílání by podle návrhu novely získali ještě jiné možnosti, jak spustit další programy bez licenčního řízení. V případě, že bude v jednom multiplexu alespoň pět programů, tak šestý, sedmý a další již nemusí být licencovaný, stačí na ně pouze jednoduchá registrace, jak ji známe z převzatého vysílání. Tento moment by mohl stimulovat rozvoj progresivnějšího standardu kódování signálu MPEG4, jenž umožňuje efektivněji využívat éter , ale nevyžaduje větší investice domácností do set-top boxů.
Posílení tržního principu
Nové záruky dostávají také provozovatelé sítí, jimiž jsou nyní České radiokomunikace, Czech Digital Group a Telefónica O2. V případě, že některý program ztratí licenci nebo ukončí vysílání, můžou do multiplexu umístit tematické stanice, jež nemají licenci pro terestrické vysílání. To přinese větší flexibilitu a více konkurenční prostředí; částečně se tak sníží ekonomická rizika tohoto podnikání.
Vstříc vyšel stát i České televizi, které z cesty odstranil možnou překážku při samostatném postupu v digitalizaci. Nemusela by se už bát, že dočasným vypnutím ČT2 poruší zákon, protože 95% pokrytí pro příjem obyvatelstva stačí dosáhnout kumulací analogového a digitálního vysílání.
Bič na Novu a Primu
Stát však navrhuje i změny, jež mají ulehčit život jemu samotnému. Jednak podstatně vychází vstříc Radě, která bude licenční řízení končit několika rozhodnutími – jedno udělí licenci a další zamítnou projekty neúspěšných žadatelů. To přinese podstatný rozdíl oproti dnešní situaci, protože společnosti, jež neuspějí, nebudou podanou žalobou ohrožovat spuštění vítězného projektu. Zjednoduší se i odůvodňování udělení a neudělení licencí, které jsou často napadány u Městského soudu v Praze.
Dalším důležitým nástrojem státu se stanou poplatky za využívání kmitočtů. Kolik budou provozovatelé televizního vysílání platit za využívání éteru, bude určovat vláda. A rozšiřuje se i rozptyl těchto poplatků až na 18 mil. Kč. Toto může být bičem na částečné potrestání Novy a Primy v případě, že neopustí analogové vysílání a neumožní tak liberalizaci trhu.
Reklama zpátky na ČT
A do návrhu mininovely se nakonec dostalo i vrácení reklamy na obrazovky ČT. Ta bude moci vysílat reklamu jako do loňského roku – tedy 14,4 min. na každém svém digitálním kanále. To však zatím jen do ukončení analogového vysílání v ČR. Teoreticky tak dostane ČT prostor pro větší objem reklamy, než měla doposud, protože díky možnosti kumulace se dostane k možnosti až jedné hodiny vysílání reklamy denně.
Návrh už neobsahuje mechanismus, s nímž před časem přišel poslanec Petr Rafaj. Podle něho se měly výnosy z reklamy ČT rozdělit ve prospěch digitalizace archivu, podpory kinematografie a nákup set-top boxů občanům.
Zůstali zaskočeni
Ani Nova ani Prima zatím konkrétní návrh novely nekomentovaly. “Potřebujeme více času, jedná se o zásadné změny,” řekl M&M výkonný ředitel Primy Petr Chajda. Podobné je stanovisko generálního ředitele Novy Petra Dvořáka.
Je zřejmé, že v případě přijetí této novely není reálné spuštění HDTV kanálu terestricky, o kterém mluvil Petr Dvořák v minulosti.
Nelekl se. Pro komerční televize poměrně nekompromisní stimul rozvoje digitálního TV vysílání bude vládě předkládat ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (na snímku).