Přes všeobecná programová prohlášení o digitální budoucnosti zůstává naše realita značně přízemní. Mnohými je přeceňována, častěji je však zneužívána.
Proč se u nás hovoří jen o zemské digitální televizi, ačkoliv vedle experimentů DVB-T Czech Digital Group a Českých radiokomunikací funguje již několik let komerční projekt digitální satelitní placené televize UPC Direct se 60 tisíci předplatiteli, MMS Eurotelu a T-Mobilu, omezený videostreaming na internetu (pomineme-li projekty distribučních systémů, jako je Czech Link, ATM Českého Telecomu pro ČT, Českých radiokomunikací pro TV Nova a Prima TV). Zemská televize představuje v ČR poslední míli pro trh přibližně 78 % televizních domácností a využívá značně omezené národní bohatství, a proto je předmětem regulace. Digitálním vysíláním končí přímý vztah mezi jedním televizním kanálem (programem) a jedním vysílacím kmitočtem (sítí kmitočtů přidělenou tomuto programu). Na samém konci přechodného období k digitalizaci stojí revoluce v samotném poskytování televizního obsahu. Proč digitalizace: analogová televize vyčerpala své možnosti (systémy, frekvenční plány), z pohledu ochrany našeho „kmitočtového bohatství“ platí v mezinárodních vztazích „first come first served“ se všemi důsledky.
Qui bono?
Na samotném počátku je si třeba položit prvotní otázku: Qui bono? Úspora kmitočtového pásma a uvolnění desítek kanálů ve IV. až V. televizním pásmu pro další služby. Příznivější dopady na životní prostředí. Proto stát musí vystupovat jako garant zavádění DVB-T. Evropské dokumenty se shodují, že bude zcela nezbytná podpora ze strany státu. Tato podpora může mít různé formy od dofinancování veřejnoprávních vysílatelů přes daňové úlevy až po přímé státní dotace. To je významné zvláště u menších států. Bez účasti státu by se digitalizace zastavila na 60 % penetrace. Zdrojem financování je pak přibližně 8,5 až 9 miliard korun disponibilních zdrojů (reklama, koncesionářský poplatek) a 5,88 miliardy korun v oblasti placených televizních služeb. Možnosti čerpání těchto prostředků však výrazně brání technické překážky, které DVB-T v ČR má.
Jak regulovat?
Zaklínacím slovem v ČR je slovo regulace vysílání. Zavedení digitální DVB-T je z regulačního hlediska především národní záležitostí. Regulace sama o sobě nemůže úspěšně „vynutit“ zavedení DVB-T, musí být doprovázena opatřeními, která pro investory vytvoří příznivé podmínky a především pro obyvatelstvo budou stimulovat zájem o digitální televizi. Existují v zásadě tři možné přístupy: oddělené licencování provozovatele multiplexu a programových služeb, licencování programových služeb v předem daných multiplexech a technicky kontrolovaných provozovatelem terestrické vysílací sítě, případně jinými investory, a hybridní model. Vládní i parlamentní Koncepce digitalizace schválená v letech 2000 až 2001 určila, že budou dva multiplexy, hlavním organizátorem bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a stávající komerční televize mají přednostní právo na umístění v multiplexu. Pomalý vývoj zcela zastavil kompetenční spor rady a ČTÚ. Nyní „iniciativu“ přebírá vláda a nově ustavující se vládní skupina, která připravuje do konce května pro vládu novelu koncepce digitalizace. Technickou a obsahovou licenci je možno podle ní vydat na základě stávajících právních dokumentů, zbytek upraví koncepce. Radu potřebují jen k vydání souhlasu k užití zkoordinovaných TV kmitočtů. Multiplex je „prý“ jen jeden. Hovoří se však o třech.
Rozhodne přidaná hodnota
Komerční televize, na rozdíl od ČT, budou muset na základě aukce své místo v multiplexu pořádně zaplatit. I když již podruhé. Tak bychom se mohli DVB-T dočkat počátkem příštího roku. Tedy o rok později a o rok dříve.
Jasné je jedno: Vedle dobré regulace rozhodne o úspěchu přidaná hodnota služeb. Zkušenosti ukazují, že jí není zlepšení obrazu a zvuku (USA), mobilita (Německo), televizní internet (Španělsko, UK), rozšířená nabídka placené televize (ITV Digital, Quiero). Poučení máme v české historii celou řadu. Ostrá konkurence, která se rýsuje i v ČR, klade marketingové hledisko na první místo.
Leoš Pohl,
předseda představenstva společnosti Czech Digital Group
Česká cena za PR – Lemur prodlužuje deadline
Dva týdny navíc mají zadavatelé i agentury na zaslání přihlášek do komunikační soutěže, kterou pořádá Asociace public relations (APRA).