Na kus řeči s terminálem

Jednou z možností reklamního využití veřejných informačních terminálů je prodej reklamního prostoru na terminálech v podobě aplikací informačního nebo zábavního charakteru.
n Martin Schreier
Terminály lze zjednodušeně popsat jako ovladatelné informační panely. Většinou se skládají z počítače, kvalitního zobrazovacího zařízení a dalších modulů, mezi kterými mohou být telefony, tiskárny, digitální fotoaparáty, čtecí zařízení na čipové a platební karty apod. Fungují na interaktivní bázi. Uživatel si sám volí okruh informací, a to umožňuje dát prezentacím i reklamě efektivnější a účinnější formu. Prosazují se jako veřejná přístupová zařízení do informačních systémů veřejné správy, stále častěji se vyskytují i na dalších veřejných místech, jako jsou letiště, čerpací stanice, autobusové zastávky a telefonní budky. Podle ředitele agentury Media.com Interactive Jana Čepa je síla reklamy na terminálech i v její regionalizaci, kdy se pružně přizpůsobuje místním podmínkám.
U nás vystřízlivění
Informační terminály a jejich reklamní využití v ČR za vyspělým světem zatím pokulhává. Síť PIT (Public Internet Terminal) hodlala vybudovat společnost Český Internet s finanční podporou Českých Radiokomunikací a finální vize atakovala fantastický počet šesti tisíc přístrojů. Jako s primárním zdrojem příjmů se počítalo s firmami, jež měly na přístrojích nabízet své komerční prezentace a aplikace např. v oboru bankovnictví, dopravy či e-commerce. Podle manažera obchodního útvaru úseku telekomunikačních služeb Českých Radiokomunikací Jána Vlčka však byl celkový podnikatelský plán Českého Internetu přehnaný a nereálný a projekt skončil ve ztracenu.
Telecom a Ascom v ofenzívě
Dodavatelem internetových informačních terminálů pro projekt Českého Telecomu je kanadská společnost King Products and Solutions, Inc., která po celém světě provozuje cca 11 tisíc terminálů a je v ČR zastupována společností ASCOM Praha. „Naše vlastní, komfortní řešení správy reklamních ploch umožňuje mimo jiné zadávat reklamní kampaně cíleně na různé oblasti informačního obsahu, je také možné zadávat parametry, jako je minimální doba zobrazení pro jednoho uživatele a podobně,“ přibližuje toto řešení ředitel divize multimédií a telefonních automatů ze společnosti ASCOM Praha Michal Prostějovský.
Státní správa vers. komerce
V současné době je podle tiskového mluvčího Českého Telecomu Vladana Crhy v provozu 32 internetových kiosků na veřejných místech a 2 na neveřejných místech. „V souladu s rychlostí implementace internetových kiosků na trh se návratnost projektu očekává v horizontu pěti let,“ vypočítává ambice projektu Vladan Crha. Telecom nyní hledá partnera pro prodej reklamy a dalších komerčních aplikací, které internetové kiosky nabízejí. Zájemci o reklamní plochy na terminálech se podle Crhy rekrutují z řad retailu, internetových obchodů se zaměřením na elektroniku a mobilní telefony a cestovních kanceláří s možností prezentace aktuálních nabídek Last minutes. V jednání je prodejce automobilů, internetové noviny, finanční domy, distributoři hudebních a filmových nosičů. Další cesty k využití terminálů v budoucnu vidí Crha např. v získávání zpětné vazby, jako prostředek k hlasování, v kompatibilitě na přijímání bankovních čipových karet, v možnostech rezervací apod.
Ján Vlček vidí hlavní výhodu projektu Českého Telecomu v jeho zaštítění prostředky státního rozpočtu. České Radiokomunikace se podle něho do budoucna „terminálových“ projektů nestraní, ale svou pozornost hodlají upírat spíše do komerční sféry. Jako dodavatel infrastruktury momentálně figurují v tendru jednoho z potenciálních konkurentů Telecomu.
Dočkáme se tedy i u nás terminálové revoluce? Na bombastické projekty to sice zatím nevypadá, zájem však nepochybně je. n
PŘESNÉ ZACÍLENÍ. Veřejné informační terminály nabízejí možnost personalizovat nabízený výrobek nebo službu a prostřednictvím terminálu jej zakoupit.