Největší osobnosti světového internetu apelují na Evropský parlament, aby odmítl chystanou reformu autorského práva. V otevřeném dopise tvrdí, že by změny vedly k proměně internetu „na nástroj automatického sledování a kontroly uživatelů“. Evropské mediální domy naopak plánované úpravy podporují.

Daň z odkazu

Kontroverzi vyvolávají hlavně dva články navrhované směrnice. Článek 11 v zásadě žádá po internetových vyhledávačích a sociálních sítích, aby si zajistily licenci od vydavatelů článků, které ve výsledcích vyhledávání nebo jinde zobrazují svým uživatelům.

Podle české Unie vydavatelů, jejíž postoj je shodný s evropskými asociacemi vydavatelů, směrnice „dává vydavatelům jasný právní podklad proto, aby mohli žádat od provozovatelů platforem a vyhledávacích služeb spravedlivou odměnu za to, že pro svou komerční činnost používají obsah vytvářený vydavateli“.

Novináři mají právo na podobnou ochranu, jako mají například hudebníci nebo filmaři. A také si stejně zaslouží náhradu za porušení svých práv. Je dobře, že si to Evropská komise uvědomila,“ píše ve svém komentáři šéfredaktor Deníku Tomáš Skřivánek.

Zatímco zástupci médií jsou převážně nadšení, akademici podepsaní pod výzvou mezinárodního Institutu pro informační právo se obávají, že takzvaná daň z odkazu omezí volný pohyb informací, což je podle nich klíčový předpoklad fungování demokracie.

Nová překážka pro šíření informací také posílí postavení zavedených vydavatelů, což by mohlo posílit „znepokojující trend koncentrace mediálního vlastnictví v členských zemích“ EU.

Zvučná jména, která stála u zrodu dnešní podoby internetové komunikace, například Vint Cerf nebo Tim Berners-Lee, a také spoluzakladatel Wikipedie Jimmy Wales odeslali předsedovi Evropského parlamentu Antoniovi Tajanimu otevřený dopis.

V něm vyzývají, aby pro reformu nehlasovali. Návrh příslušné směrnice už prošel v polovině června výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu, teď o něm budou rozhodovat europoslanci.

Odpůrci směrnice mluví o konci svobodného internetu v Evropě. „Jde o krok na cestě k transformaci internetu z otevřené platformy, umožňující sdílet a inovovat, na nástroj automatického sledování a kontroly jeho uživatelů,“ píší v dopise Tajanimu průkopníci internetu.

Mediálním domům reforma naopak může přinést nejen větší kontrolu nad tím, kdo a kde na webu jejich tvorbu využívá, ale zajistit i další zdroj příjmů.

Opravdovou bouři nevole vyvolává článek 13 připravované směrnice. Ten nařizuje internetovým platformám, aby zavedly taková opatření, která „zajistí fungování dohod uzavřených s nositeli práv ohledně užití jejich děl“. V praxi to znamená především používat automatické filtry obsahu, jako to už teď dělá například YouTube.

Kritici upozorňují, že i filtrovací nástroj od takového gigantu, jakým je Google, se často dopouští chyb a zablokuje i zcela legální obsah. Známý je například případ, kdy systém Content ID od YouTube zablokoval video, v němž zněl na pozadí zpěv ptáků, protože podobný zpěv ptáků zazní i v jedné avantgardní skladbě.

Na automatu si vylámala zuby i NASA se svým záznamem přistání vesmírného modulu na Marsu, který podle Content ID porušil autorská práva místní americké televizní stanice.

Povinnost filtrovat obsah podle odpůrců reformy motivuje provozovatele k tomu, aby zablokovali co nejvíce uživatelských příspěvků. Platformy nic nemotivuje, aby obsah nechávaly filtrem projít. Nutnost vytvořit a udržovat automatické filtry navíc může pro menší servery představovat značnou finanční zátěž.

reklama
reklama

Nejistý zisk

Jasné přitom není ani to, zda reforma autorského práva splní očekávání vydavatelů a zvýší jejich zisky. Jistým vodítkem může být zkušenost španělských médií poté, co Madrid v roce 2014 učinil do té doby bezprecedentní krok a nařídil agregátorům zpráv platit médiím za sdílení odkazů na jejich články.

Jak ukázala studie poradenské společnosti Nera, která zkoumala proměny mediální trhu rok od zavedení nového zákona, mediální domy na legislativní změně nejen že nevydělaly, ale některým z nich naopak dokonce přivodila významné ekonomické potíže.

Google totiž zareagoval tak, že zcela ukončil činnost své služby Google News ve Španělsku. Místní zpravodajské weby následně zaznamenaly propad čtenosti o 6 až 14 procent.

Ukázalo se, že někteří uživatelé internetu sice zprávy četli pouze na agregátorech zpráv, a ti po odstávce Google News skutečně začali navštěvovat přímo zpravodajské weby, jak jejich vydavatelé očekávali. Bylo jich ale mnohem méně než těch, kteří se z agregátoru zpráv „proklikli“ přímo ke zdroji a zvyšovali tak zpravodajským serverům návštěvnost.

Vyjádřeno čísly to pro celý mediální sektor ve Španělsku znamenalo meziroční propad příjmů z reklamy o 10 milionů eur (254 milionů korun). Výrazně větší odliv čtenářů (a následně i peněz) postihl menší vydavatele.

Ještě hůře dopadly lokální španělské agregátory zpráv. Pro firmy Planeta Ludico, NiagaRank, InfoAliment a Multifriki bylo právě sdílení zpravodajství jádrem jejich činnosti, a tak jim nezbylo nic jiného než ukončit činnost.

Konec internetového humoru

Nezamýšlenou obětí reformy autorského práva mohu být i memy, tedy převážně obrázkové a slovní vtipy, které se v posledních letech staly pevnou součástí internetové kultury.

Jenže právě memy často obsahují krátké úryvky ze známých filmů nebo seriálů a copyright u nich dosud nikdo neřešil.

Zda se budeme muset s touto humornou stránkou sociálních sítí (a nejen s ní) rozloučit, bude možná jasné už ve čtvrtek, kdy bude o návrhu směrnice hlasovat Evropský parlament.

reklama