V celém případu šlo o to, že Františku Fukovi, který si přivydělává prodejem bitcoinů, se e-mailem ozval člověk, jenž si je chtěl za 2200 Kč koupit. Fuka mu poslal číslo účtu, a když na účet přišly peníze, poslal bitcoiny.

Dotyčný se pak ale ozval, že bitcoiny kupovat nechtěl a posílal 2200 Kč na účet někomu, kdo nabízel na prodej léky. Žádal proto peníze zpátky, což Fuka odmítl, protože poslal nevratné zboží. A dotyčný ho dal k soudu. 

„Jde mi o to, že stejným způsobem může kdokoli rozporovat jakýkoli prodej bitcoinů, který jsem kdy já (nebo kdokoliv jiný) po internetu provedl. A raději prohraju spor o 2200 Kč než později třeba spor o 100 000 Kč,“ uváděl na svém webu Fuka.

reklama
reklama

V případu mohla figurovat třetí osoba - a sice podvodník, který nabízel prodej léků, jež nehodlal dodat, a dostal se tímto způsobem k bitcoinům. Průběh platby totiž odesilatel konzultoval s Fukou z mailu s koncovkou centrum.cz. Ovšem zaslání bitcoinů žádal z mailu se stejným jménem, ale s koncovkou hushmail.com.

 

Fuka i žalobce se stali obětí podvodníka, Fuka vrátí provizi

Soud nakonec rozhodl tak, že Fuka zaplatí žalobci svou provizi z prodeje bitcoinů, tedy 471 Kč, které představují rozdíl mezi 2200 Kč, které Fuka obdržel, a cenou, za kterou nakoupil bitcoiny, odeslané podvodníkovi. Obě strany si musí samy zaplatit své soudní výlohy.

"Obě strany se nakonec shodly na tom, že jednaly v dobré víře a obě se staly obětí podvodníka (neznámého a v podstatě nevypátratelného, k čemuž mu gratuluji). To znamená, že žalobce chtěl v dobré víře koupit léky (a nehodlal provádět nic s bitcoiny nebo mě podvádět), zatímco já jsem v dobré víře prodal někomu bitcoiny a o žalobci jsem nic nevěděl. Pokud by některá ze stran tuto skutečnost rozporovala (o což se žalobcův právník místy snažil), bylo by vše mnohem komplikovanější, bylo by nutno prokazovat, že nikdo nepadělal své e-maily atd.," uvádí František Fuka.

Žalobcův právník podle něj nejdřív tvrdil, že se Fuka bezdůvodně obohatil o žalobcových 2200 Kč (které se objevily na Fukově účtu, aniž by mu je žalobce chtěl poslat, nebo s ním vstoupil do nějakého smluvního vztahu) a že podle zákona má Fuka povinnost to, o co se obohatil, vrátit. Ale vzhledem k tomu, že k celé události došlo na počátku roku 2014, vztahuje se na ni nový paragraf 3000, který platí teprve od ledna 2014, a to: "Poctivý příjemce vydá, co nabyl, nanejvýš však v rozsahu, v jakém obohacení při uplatnění práva trvá."

Soudkyně poprvé aplikovala paragraf 3000

"Teprve od roku 2014 zákon počítá s tím, že se někdo může bezdůvodně obohatit, ale neví o tom, že se bezdůvodně obohatil a to, o co se obohatil, již v době odhalení skutečnosti nevlastní. (Například: V hotelu se musí platit za snídaně, ale mně omylem řekli na recepci, že snídaně jsou v ceně, takže jsem v dobré víře snědl snídani, a následně ji nemusím platit ani vyzvracet)," uvádí Fuka.

Soudkyně došla k názoru, že když Fuka dostal 2200 Kč a za 1729 Kč nakoupil bitcoiny, které odeslal domnělému odesilateli peněz, obohatil se ve výsledku pouze o 471 Kč, a ty musí žalobci vrátit plus asi 40 Kč úroku z prodlení. V závěrečné řeči pak uvedla, že to bylo poprvé, kdy paragraf 3000 aplikovala.

Podle Fuky dál dodala, že by uvítala, kdyby se jedna ze stran odvolala a odvolací soud pečlivěji analyzoval, jestli bylo takové rozhodnutí správné. "Odvolat se ovšem v tomto případě nikdo z nás nemůže, ani kdyby chtěl, protože škoda byla nižší než 10 000 Kč. Leda k Ústavnímu soudu, ale pochybuji, že to žalobce udělá," dodává Fuka.

reklama