Slevové a věrnostní karty mají sice Češi rádi, ale štve je, že musí mít kartičky fyzicky u sebe. Navíc si o slevu často musí sami říct. A obsluha v prodejně mnohdy ani neví, jak slevu nastavit. Postoje Čechů k věrnostním programům zjišťoval průzkum agentury STEM/MARK, který si u ní zadala Air Bank.

Podle březnového on-line dotazování má věrnostní kartu nějakého obchodníka 8 z 10 lidí. Jednorázové slevové kupony používá 60 procent dotázaných. Jen čtyři procenta lidí tvrdí, že nikdy nekoupili nic ve slevě.

reklama
reklama

Fyzická podoba věrnostních kartiček je pro zákazníky na obtíž. Tři čtvrtiny lidí ji někdy zapomněly vzít na nákup, takže sleva přišla vniveč. Zákazníci také neudrží v hlavě, že na nějakou výhodu mají nárok, takže 70 procent si o slevu zapomnělo říct, i když kartičku měli. Třetina lidí ovšem zažila situaci, kdy sice měli kartičku a řekli si o slevu, ale obsluha v prodejně nevěděla, jak ji vlastně na pokladně nastavit.

Více než 40 procent lidí považuje za negativum věrnostních karet, když jim obchodník nabízí sbírání bodů místo slev. Nejvíc zákazníky štve princip „nechci slevu zadarmo“ – situace, kdy je s pořízením slevové karty spojený další poplatek, takže spotřebitel musí za slevu nejdřív zaplatit. Takto nastavené věrnostní programy vadí bezmála 60 procentům lidí.

33 procent respondentů dále uvedlo, že jim vadí hledání kartiček v peněžence, kabelce nebo tašce. Pro 38 procent je nepříjemné si říkat o slovu nahlas před dalšími zákazníky ve frontě.

Nějakou formu slevového programu vázaného na bankovní platební kartu využívá podle průzkumu dnes už každý pátý Čech. Obvykle jde o „odměny za placení“, kdy banka vrátí na účet určité procento z částky zaplacené u obchodníka.

Výzkum pro Air Bank proběhl na reprezentativním vzorku 500 respondentů ve věku 18 až 65 let.

reklama