Průzkum zahrnoval i Českou republiku, kde odpovídalo přes 2 000 respondentů. MAM vám přináší přehled těch nejdůležitějších zjištění:

reklama
reklama

Sociální sítě pokračují ve svém tažení za tím být čím dál důležitějším zdrojem informací. Napříč všemi zkoumanými zeměmi je takto využívá 51 % dotazovaných, pro 12 % je to dokonce hlavní zdroj informací. Nejdůležitější je podle výzkumníků v tomhle směru Facebook. Největší popularitě se zpravodajství na sítích těší v Řecku a v Turecku, kde je pro tento účel využívá 74 a 73 % populace. Zejména Řecko zároveň trápí nedůvěra v tradiční média, důvěřuje jim pouze pětina populace a země skončila s tímto výsledkem v rámci měřené šestadvacítky jako poslední.

Nejspíš nepřekvapí zjištění, že sociální sítě jsou důležité zejména pro mladší generaci. V rámci věkové skupiny 18-24 v celkovém měření předběhli poprvé televizi jako hlavní zdroj informací (28 versus 24 %). Smutné zprávy nese mladá generace zejména pro print - jako hlavní zdroj informací ho označilo pouze 6 % mladých. Co ovšem překvapit může, jsou rozdíly mezi pohlavími. Průzkum ukázal, že sítě slouží jako zdroj informací mnohem víc pro ženy než pro muže. Přístup k informacím skrz e-mail nebo mobilní upozornění se ukázal stejně důležitý pro obě pohlaví. Muži ale víc navštěvují zpravodajské aplikace a webové stránky než ženy (42 versus 34 %), a ženy se o světě dozvídají naopak víc přes sociální sítě než jejich protějšky (38 versus 29 %).

Malý trh může být i výhodou. V anglicky mluvících zemích je ochota platit za online zpravodajství kvůli velké konkurenci nízká - průměrně kolem 9 %. Na menších trzích, které jsou limitované jazykem, je však podle průzkumu ochota platit dvojnásobná. Optimismus se zatím ale netýká České republiky, kde za internetové zpravodajství platí 7 % online populace, což Česko řadí na 22. místo z 26 zemí. Například v Maďarsku je to 8 %. Nejlíp je na tom Norsko, kde za zprávy na webu platí až 27 % populace. Podle Reuters Institutu za to norská média vděčí silnému návyku ke čtení a předplácení novin, který se daří přenést i do online světa.

Blokování reklam na webových stránkách poroste a výrazně se nejspíš dotkne i mobilních zařízení. Napříč průzkumem používá nástroje na blokování reklamy zhruba 8 % majitelů chytrých telefonů. Třetina dotazovaných na největších trzích je ale plánuje do roku do svých telefonů nainstalovat. Česko se co do blokování reklamy zatím nachází v druhé polovině zkoumané šestadvacítky a se svými 21 procenty populace nedosahuje na Polsko, kde reklamu blokuje 38 % (číslo je ještě větší, pokud se podíváme na populaci po 35 let, kde dosahuje 56 %). Podle Reuters Institutu plánují vydavatelé ve Švédsku, kde reklamu blokuje 27 % internetové populace, v odpovědi společně zablokovat těmto uživatelům svůj obsah. Institut však upozorňuje, že skupina uživatel, která blokuje reklamu se často prolíná se skupinou, která mí nízkou důvěru v tradiční média a výslední efekt může být malý.

Česká média mají problém s důvěrou. Věří jím pouze třetina dotazovaných Čechů, což zemi klade na 21. příčku ze zkoumané šestadvacítky. Ještě nižší důvěru mají novináři, kterým věří pouze pětina populace. Jenom 15 % lidí věří, že zdejší média nepodléhají politickému tlaku, a 13 % že nepodléhají obchodnímu tlaku. Nízkou důvěru přisuzuje Reuters Institute zčásti změnám ve vlastnictví v médiích v posledních letech. Jako média, na která se obracejí nejčastěji, uvedli respondenti v rámci televize, rádii a printu kanály České televize, pak televize Nova a Prima. V rámci online médií to byly portály iDnes.cz, Novinky.cz a Aktuálně.cz

reklama