Skip to content
  • Marketing
  • Média
  • Lidé
  • Názory
  • Sport
  • Akce
  • Extra
Předplatné
{{ search.error }}

Nalezené příspěvky

{{ post.post_title }}

{{ post.excerpt }}
{{ post.meta }}
Více výsledků
Foto: Archiv Simon Moorese
Marketing

Britský expert: Sociální sítě uhlídat nedokážeme

Anna Roskotová24. 9. 20182. 7. 2019

Simon Moores se ve své společnosti Zentelligence zabývá technologiemi, dnes především umělou inteligencí, jejím vývojem i etickým rozměrem, strojovým učením a daty. V tomto kontextu ho zajímají sociální média, bezpečnost na internetu a pochopitelně dopad na byznys. Závěry, k nimž dochází, jsou často šokující. Seznámí vás s nimi na letošní konferenci Forum Media.

Není to tak dávno, kdy všichni překypovali optimismem, jak sociální sítě demokratizují média, propojí svět a akcelerují pokrok. Dnes už vidíme i nebezpečí, jaká přinášejí – manipulace veřejným míněním, ovlivňování voleb, šíření nepravdivých zpráv, ztrátu soukromí. Dokážeme se s tím vypořádat?

Otevíráme Pandořinu skříňku a s radostí pouštíme všechno ven. A ačkoli z ní vyskakují i některé dobré věci, je obrovská spousta těch, které se nám nedaří kontrolovat, a přitom už je nejde do té skříňky vrátit zpátky. Ohrožení informační bezpečnosti, hacking a zvlášť, jak říkáte a jak teď vidíme ve Spojených státech i napříč Evropou, snahy o manipulaci veřejného mínění a voleb, to jsou obrovská negativa, která sociální sítě a digitalizace obecně přinesly.

Co s tím ale můžeme ještě teď dělat, když už je to ze skříňky venku?

Zaprvé, politici musí nejdřív porozumět tomu, čemu opravdu čelí, závažnosti situace, a začít ji řešit nejen na národní, ale na mezinárodní úrovni. Dokud tohle neproběhne, budeme vždy o hodně pozadu. Zatím jsou to jen takové divoké pokusy, které jsou spíš kontraproduktivní.

Minulý týden například jedna naše poslankyně přišla s návrhem, aby se kontrolovaly diskuse na uzavřených sociálních sítích kvůli projevům rasové nenávisti. Zeptal jsem se jí, jak to chce udělat. Jestli to má vymyšlené. Já tu odpověď znám: nejde to! Prostě to kontrolovat nedokážete.

I samotná diskuse o takové iniciativě je naprostá ztráta času, protože to udělat nejde. Servery, které takové platformy hostují, mohou být v San Francisku, v Kyjevě – jak s tím chcete z Londýna něco dělat? Takže politici nejdřív musejí problematice porozumět, což se neděje, a pak jednat společně na mezinárodní, globální úrovni.

Jakou roli by v tom měli mít samotní provozovatelé sociálních sítí?

Když si vzpomenete na skandál kolem Cambridge Analytica, uvědomíte si, že Facebook a další platformy jsou prostě příliš velké, aby tyhle věci dokázaly kontrolovat, ať chtějí sebevíc. A aby takové otázky dokázaly řešit na národních úrovních.

Když to budou chtít řešit vaši politici v České republice, mohou si pozvat Marka Zuckerberga před nějakou komisi, aby se zpovídal. To můžou. A on je zrovna tak může, a patrně bude, ignorovat. Protože Facebook je silnější než Česká republika.

Převažují tedy podle vašeho názoru zápory digitálních technologií nad jejich klady?

Internet a sociální sítě, podobně jako svého času průmyslová revoluce, přinesly obrovské benefity a zvýšily kvalitu života lidí po celém světě. Nové technologie v dějinách razantně snižovaly chudobu, eliminovaly otroctví, nemoci. Ale je s nimi spojeno i nepřeberné množství špatných věcí jako důsledků zavedení nových technologií – například totalitní režimy.

Dnes žijeme v nové etapě, kdy se různé režimy snaží aktivně využívat moderní technologie k mocenským účelům. Podívejte se na Čínu, jak zneužívá technologií ke kontrole lidí. Obavu z toho, jak může být technologiemi manipulováno, aby kontrolovaly naše životy, dnes sdílejí lidé na celém světě. Důsledkem je omezování svobod, které může snadno vést znovu k velmi podobné situaci, jakou jste v Československu zažili v roce 1948.

Věnujete se umělé inteligenci a strojovému učení. Od vzniku všeobecné umělé inteligence na lidské úrovni jsme ještě dost vzdáleni. Dokážeme alespoň tenhle proces kontrolovat?

Zaprvé nesmíme zaměňovat záměr s vědomím. Když zkoumáte trilion neuronů v lidském mozku, uvědomíte si, jak strašně daleko dosud jsme od strojů, které by měly vědomí, které by si byly schopny uvědomovat samy sebe. Možná leckoho zklamu, ale to je v tuto chvíli naprosto neproveditelné.

Děláme ale velké pokroky v takzvané úzké umělé inteligenci, tedy takové, která má specifické zaměření. První byly šachové automaty, které už před lety porazily nejlepší šachisty světa. Dnes máme funkční prvky úzké umělé inteligence v telefonech, autech, v běžném životě. Jsme svědky rychle rostoucí schopnosti procesovat obrovská množství dat a na jejich základě dělat inteligentní, správná rozhodnutí.

Takže tyto technologie lidstvo zatím zvládá?

To je otázka, která přestává být relevantní. Já jsem si třeba teď koupil hru go a učím se ji hrát, protože sám nerozumím tomu, jak mohl stroj porazit v této hře člověka. Protože v go máte víc možných kombinací než v celém fyzickém vesmíru a pokládalo se za nemožné, aby stroj dokázal všechny tyto možnosti zprocesovat. To je možné, jen když dokážete dělat inteligentní rozhodnutí – nepropočítávat všechny kombinace, ale jednat jako člověk.

Jenomže stroj AlphaGo Zero neměl k dispozici data z žádných utkání člověka s člověkem nebo s jiným strojem. Lidé mu je nedali. Přesto ve hře go dokázal vyhrát nad člověkem.

To ale není celé. Loni v prosinci Stroj AlphaGo Zero Plus dokázal porazit nejlepší šachový program světa Stockfish 8. Hrál šachy, tedy hru, kterou vůbec neznal. A dokázal to opakovaně – ve všech duelech. A tohle už jsou inteligenční schopnosti, které člověk nemá.

Šachy a go jsou příkladem oblastí, kde už stroje člověka nepotřebují, protože jsou po všech stránkách vyspělejší než člověk. Co z toho plyne? Myslím, že by nás moc nemělo vzrušovat “lidské” vědomí strojů – to je velmi vzdálená budoucnost. My ji ale možná úplně přeskočíme, protože stroje budou i bez ní inteligentnější než lidé.

×

Pro vás, pro rodinu (USSPA)

Starší článek

100 let republiky (Globus)

Novější článek

Podobné zprávy

Marketing

VIDEO: Televizní spot pro Astrid natáčeli starou analogovou kamerou

Agentura Brain One natočila kampaň pro novou řadu produktů značky Astrid na analogovou kameru. Hlavní hrdinky spotu je pak vyobrazena ve snovém…
25. 2. 202125. 2. 2021
Marketing

Hollandia představí novou komunikaci zmrzlin: „Jogurt tak dobrej, až …

Jogurtová značka Hollandia se chce více zaměřit na image svých zmrzlin. Ty sice vyrábí už několik let, ale až nyní budou mít ucelený, modernější…
25. 2. 202125. 2. 2021
Marketing

„Opera je živý žánr.“ Spolek Run OpeRun představil nový vizuální styl

Spolek Run OpeRun oředstavil novou vizuální identitu, na které spolupracoval s grafickými designéry Markem Bulířem, Jáchymem Moravcem…
25. 2. 202125. 2. 2021
Marketing

V očkovacích centrech budou plakáty s tečkou. Chystají se dva TV spoty

AKTUALIZOVÁNO Propagační kampaň státu k očkování se pomalu rozhýbává. Jako první budou v očkovacích centrech po celém Česku k vidění…
25. 2. 202125. 2. 2021
Reklama

Aktuální vydání MAM můžete číst online ZDE.

číst předplatit

Lidé v pohybu

Do Ranní show Evropy 2 se vrací Lucie Černá. Střídá Kateřinu Říhovou
Matej Zabadal je novým ředitelem investic skupiny V-Sharp Ventures, do níž patří i DoDo

Newsletter MAM

Do schránky chodí v pondělí a ve čtvrtek.

  • Kontakt
  • Inzerce
  • Ochrana osobních údajů
  • Obchodní Podmínky
Marketing & Media
Tato stránka používá cookies: Zjistěte více