Cesta do budoucnosti vede kolem supermarketu přes nenápadnou uličku až do někdejšího skladiště. Zde, v srdci Berlína, ale přesto skrytě, sídlí Game Science Center. Malé centrum, které samo sebe označuje jako muzeum budoucnosti, v pár místnostech předvádí barevné obrazce vytvořené pouze zvukem nebo virtuální postavy, které se hýbou podle toho, jak tančíte.
Celé to vypadá jako pouhá legrace několika programátorů, kteří zkoušejí, co vše jim technologie dovolí. Ovšem jen do chvíle, než dorazíte k exponátu, o který je mezi návštěvníky největší zájem: brýlím na virtuální realitu Oculus Rift. Ty se dostaly do volného prodeje teprve před několika dny, v berlínském muzeu je ale vystavují už několik let.
Místnosti bývalého skladiště ukazují i software, který dokáže snímat pohyby vaší tváře a proměnit ji v mluvící animovanou lišku. Tedy jít o krok dál, než umožňují dnešní kreslená psí ouška a čenichy, které můžete přidat k videu na Snapchatu. Nebo hra, ve které sestřelujete asteroidy pouze pohyby svých očí, bez nutnosti se čehokoliv dotýkat.
Automaticky se tak nabízí otázka, kdy se tyhle novinky dostanou do prodeje stejně jako Oculus Rift. Vzhledem k tomu, jak rychle postupuje vývoj mobilních technologií a klesají jejich ceny, mohou být hry ovládané očima a přátelé jako mluvící postavičky ve vašem telefonu nebo tabletu co nevidět.
Deset let poté
„Letos to všechno začíná,“ říká ředitel Game Science Center Cyrill Etter pro stanici Deutsche Welle. „Neznamená to ale, že virtuální realita po roce 2016 vyhasne. Je to start obrovských věcí,“ dodává.
První náznak toho, jak může vypadat život s virtuální a augmentovanou realitou, nabídl v létě Pokémon Go. Úspěch jednoduché hry, která dokázala do reálného světa umístit virtuální postavičky, překvapil asi každého, od uživatelů až po vývojáře. Ty druhé zejména proto, že co do technické stránky Pokémon Go žádným ternem nebyl. „Aplikací, které využívají augmentovanou realitu (rozšířenou o počítačově generované prvky – pozn. red.), je hodně a využívali jsme ji už před deseti lety,“ říká Jakub Rož, zakladatel digitální agentury Flow Media.
To, co se podle něj za deset let změnilo, není ani tak technologie jako lidé. Pokémon Go tak uspěl spíš díky tomu, že se objevil v době, kdy jsou chytré telefony, jež k fungování nevyhnutelně potřebuje, už dostatečně rozšířené. Připravenost trhu na podobné technologie teď chtějí využít další tři Rožovi zákazníci, které Pokémon inspiroval k vlastní práci s augmentovanou realitou. Slibují pokrok, ten ale bude nejspíš mírnější, než by současné technologie umožňovaly.
„Často jsme limitováni uživatelským testováním. Nemůžeme používat ty nejmodernější technologie, protože jsou v tak raném stadiu, že by je nikdo nepoužíval,“ vysvětluje Rož. Spousta technologií podle něj zároveň naráží na to, že fungují skvěle v laboratorních podmínkách, na hlučných ulicích a se slabšími kamerami telefonů jim to ale jde znatelně hůř. Na to, aby všechny chytré věci fungovaly, nepotřebují však jenom lepší mobilní zařízení, ale i lepší síť, která by je propojovala.
První ukázka 5G v roce 2018
Nenápadné místo, kde můžete nahlédnout do budoucnosti, existuje i v Praze. Kousek za stanicí metra Dejvická, v pátém patře Českého vysokého učení technického je kancelář velká asi jako třída ve škole. Zde sedí Zdeněk Bečvář, který spolu se svým týmem pracuje na 5G síti, jež má v dohledné době nahradit existující 4G síť.
V rámci mezinárodní spolupráce desítky laboratoří po celé Evropě, potažmo po celém světě připravují mobilní síť nové generace. Ta česká, nazvaná příznačně 5Gmobile, se zabývá síťovou architekturou a vývojem řídicích protokolů. „Síť bude mít mnohem větší přenosovou rychlost, videa se budou dát streamovat s vyšším rozlišením a zpoždění se dostane pod milisekundu. To bude mít využití například při vzdáleném ovládání přístrojů, nebo pro internet věcí,“ popisuje Bečvář, jak bude vypadat život s 5G sítí. První ukázka připojení, které takhle půjde označit, by se podle Bečváře mohla objevit už v polovině roku 2018, první komerční síť pak v roce 2020.
K tomu, aby uživatelé mohli využít vše, co jim rychlejší síť nabídne, se ale Česko bude muset vypořádat ještě s jedním problémem – cenou mobilních dat. Cena za gigabyte v Česku patří podle studie Digital Fuel Monitor k nejvyšším v Evropské unii. Líp jsou na tom zákazníci některých operátorů i na Slovensku a v Polsku.
„K úpravám tarifů časem jistě dojde,“ říká Patricie Šedivá z komunikačního oddělení T-Mobilu. Kdy konkrétně, nechce ani T-Mobile, ani jeho konkurenti prozradit. „Vzhledem ke konkurenci a k tomu, že jsme společnost kotovaná na burze, nemůžeme na vaše dotazy bohužel odpovědět,“ zní odpověď z O2. Vodafone své plány prý nemůže z „pochopitelných důvodů“ odhalovat.
Akce jako Datomat od O2, v rámci které mladým nabízí velké datové objemy zdarma, ale naznačují, že k uvolnění současných striktních datových podmínek v dohledné době dojde. Aktuální situace není udržitelná ani podle redaktora Hospodářských novin Otakara Schöna, který se mobilním technologiím léta věnuje. „Operátoři musí nabízet výhodnější data, pokud chtějí získat nové zákazníky. A na mladé data hodně platí,“ říká. Klíčový je podle něj první krok kteréhokoliv z operátorů. Ten podle jeho názoru povede k následné řetězové reakci.
Budoucnost v muzeu
Překrásný nový svět rychlých videí, virtuální reality a zábavních funkcí přinese nejspíš hodně radosti uživatelům a hodně starostí lidem na druhé straně. Mediální agentura PHD loni vydala útlou knihu Sentience. Titul, jehož název by šel přeložit jako „vědomí“, se zabývá tím, jak rozšíření mobilních technologií ovlivní marketing.
Podle autorů bude největší změnou nástup nejrůznějších chytrých vyhledávání a virtuálních asistentů podobných Siri od Applu, kteří budou umět poradit s výběrem restaurace nebo dárku. Pro marketéry bude tento nástup znamenat, že o výhodnosti svého zboží nebo služeb už nebudou přesvědčovat jenom člověka, ale pomocí algoritmů i počítačové programy. Což bude v oboru vyžadovat úplně nové dovednosti.
Ty zatím český marketing nepotřebuje, i když podle Jakuba Rože tlak na dovednosti – od schopnosti pracovat s kódem až po detailní porozumění sociálním sítím a jejich analytice – roste. Dobrou zprávou pro mnohé marketéry ale je, že některé věci i navzdory všem technickým novinkám zůstanou. Když se Rože zeptáte, jaká reklama podle něj bude v budoucnu fungovat, mluví méně o technickém zpracování a více o obsahu a rychlosti. „Webů dnes už děláme minimum. Je to velká investice, trvá to dlouho. Stránku na sociálních sítích založíte za 10 minut a efekt je stejný,“ popisuje příklad, kdy upřednostňuje levné a rychlé řešení. Podobně vidí dnes oblíbenou práci s influencery, která pomáhá řešit například bannerovou slepotu i čím dál vyšší poplatky za sponzorovaný obsah na Facebooku. Její význam podle něj v budoucnu ještě poroste.
Marketéři budou muset vědět mnohem víc o produkci videí, o tom, jak sítě a virtuální svět fungují, a reagovat v něm rychle (tři měsíce na přípravu kampaně jsou podle Rože už nepřípustně dlouhá doba), jistota obsahu jako hlavního „tahouna“ podle něj ale zůstane. A když budou tápat, na co se připravit příště, pořád se mohou vypravit na výlet do Berlína. Výhoda budoucnosti mobilních technologií totiž tkví v tom, že už existuje. Trochu nečekaně je ale zatím vystavována v muzeu – do chvíle, než ji všichni doběhnou.
Zapne pračku, pustí video, promění vás ve virtuální postavičku a možná bude umět i telefonovat.
Foto: Lukáš Bíba
