Nastávají na českém internetu krušné časy? Byznys sice rozkvétá, ohrožují ho ale zásahy zvenčí. Tak by se dala shrnout tradiční jarní konference Sdružení pro internetový rozvoj. Právě pořádající sdružení vytrvale upozorňuje, že letos několik zákonů může pořádně utáhnout šrouby regulace webu.
„Státní správa nerozumí prostředí, které chce regulovat,“ řekl v úvodním vystoupení předseda výkonné rady SPIR Ján Simkanič. Jako příklad uvedl nabourání premiérova e-mailu, po kterém chtěl ministr vnitra prosadit registraci uživatelů internetu. Cenzurou internetu zavání také paragraf ministerstva financí na blokování stránek s hazardem. „Ve Francii se každý druhý uživatel hazardních her naučil to opatření obcházet,“ podotkl Simkanič.
Dalším zákonem, který může ohrozit média, je možnost trestat firmy za pomluvu, což se týká i provozovatelů internetových serverů. „Znamená to samoregulaci médií, protože se budou vyhýbat kontroverzním zjištěním,“ varoval Simkanič. „Jsme na chvostu rozvoje e-governmentu v EU, za námi je Kypr, Rumunsko a Bulharsko. Místo toho se řeší, jak vidět na uživatele internetu,“ apeloval.
Konec bannerových reklam?
Očekávaným vystoupením byla návštěva řečníků z AdBlocku, americké firmy, jejíž doplněk na blokování reklamy v prohlížečích trápí celý reklamní průmysl. Jejich přednáška ale žádné překvapení nepřinesla, mezi účastníky bylo znát zklamání. „Víme, že bez reklamy by weby nepřežily,“ připustil generální ředitel AdBlocku Gabriel Cubbage. „Ale ta často překáží konzumování obsahu. A tak se uživatelé chovají tak jako vždycky: hledají cesty, jak ji přeskočit.“ Firma, kterou tvoří pouze čtyři lidé, se prý nesnaží reklamnímu průmyslu ublížit. Cubbage argumentoval ochranou uživatelů a jako příklad použil web magazínu Forbes, jehož děravý reklamní systém umožňoval infikovat počítače uživatelů škodlivým softwarem. Provozovatelům webů dal hraběcí radu, ať si najdou jinou cestu k výdělkům.
Podle Petra Bednáře z Vltava-Labe-Press uživatelé nevědí, co chtějí. Schizofrenně žádají obsah bez reklam, ale platit za něj také nechtějí. Střídavě jim vadí, že reklama jim nabízí věci, které nechtějí, i to, že je reklamní systémy sledují. „Pohled publishera je jednoduchý. Zobrazování reklamy je platbou uživatelů za obsah, který média poskytují zdarma. Pokud ji blokují, stávají se piráty, kteří na obsahu parazitují,“ řekl Bednář. „V Německu ale publisheři prohráli už pět soudů s firmou Eyeo,“ upozornil na případ společnosti, která úspěšně kasíruje média za vypnutí blokátoru pro jejich weby. Vydavatelé se mohou bránit zobrazováním jen části obsahu lidem s AdBlockem, najít řešení zobrazující reklamu i přes blokátor, zpoplatnit web, případně „zkrachovat a odejít do jiného byznysu“, shrnul alternativy Bednář.
Seznam plánuje nové nativní reklamy
Pokud nepočítáme příjmy ze Skliku, hlavní obchodní síla Seznamu je v umění vyprodat svůj reklamní prostor. Patnáct procent nejlukrativnějších ploch přitom tvoří polovinu příjmů z inzerce. Velkou většinu zatím tvoří displejová reklama, ale programatické prodávání inzerce se prosazuje stále častěji. Ondřej Krišica, manažer Skliku, popsal pomyslnou pyramidu priorit zobrazování inzerce tak, že na vrcholu jsou smlouvy s exkluzivními inzerenty, pod nimi programatický nákup s právem přednostního náhledu (tzv. first look), pak klasický nákup displejové reklamy a na závěr tzv. garantované programatické nakupování.
Inzertní plochy prodané klasickou cestou tvoří stále největší objem. Ten by se měl ale v budoucnu posouvat právě ve prospěch programatického nákupu. To je obtížný úkol zejména z hlediska plánování: kolik prostoru si nechat volného pro programatický nákup, aby byl výnos co nejvyšší? Seznam plánuje nové nativní reklamy, které by měly designově splynout s okolím stránky. Budou vypadat například jako odkaz na článek. S programatickým nakupováním se na Seznamu a Streamu počítá i u videoreklamy. Nákup tohoto prostoru by měl být přitom otevřený pro různé platformy.
Nizozemci mají peníze od lidí
Úplně bez reklamy se obejde nizozemský De Correspondent, který na svůj start vybral 1,7 milionu dolarů přes crowdfunding. „Není nic špatného na tom, mít reklamu, čtenář ale pak není váš nejdůležitější zákazník,“ řekl zakladatel magazínu Rob Wijnberg. Denně vydá čtyři až pět dalších textů, zpravodajství nabízet nechce. Takový koncept čtenáře zjevně oslovil: stránka má 47 tisíc předplatitelů a milion uživatelů měsíčně. Svérázné médium ani nemá marketingové oddělení: věří totiž, že nejlepší propagací jsou samotní redaktoři.
Anton Boegler (vlevo) a Gabriel Cubbage z AdBlocku. V Praze slíbili, že vylepší blokační filtry, aby nerozbíjely funkčnost stránek. Peníze za vyřazení serverů z černé listiny se prý na rozdíl od své německé konkurence vybírat nechystají. Rozhovor přineseme v dalším vydání MAM.
Foto: Jiří Koťátko
Hvězdou konference byla Aet Raheová, bývalá šéfka státních IT projektů v Estonsku. V pobaltském státě zařídíte na rozdíl od Česka úplně všechno digitálně na pár kliknutí. I volby.
Foto: Jiří Koťátko
