Ochrana práv duševního vlastnictví je stále nedostatečná

O patentech, ochranných známkách, autorských právech a průmyslových vzorech se mnohdy mluví, až když je pozdě. Pozdě na právní ochranu, kterou firmy stále ještě podceňují. Nemusí to být záměr, ale třeba jen nedostatek času a řešení jiných právních záležitostí. Totiž ani tam, kde denně dochází k vytváření některé z forem duševního vlastnictví, nebývá právní stránka dostatečně podchycena. Zejména dceřiné společnosti zahraničních firem se mohou dostat do problémů kvůli rozdílným právním řádům velmi rychle. Neustále se mluví o hodnotě značky, ale že její síla vzniká třeba právě dnes, kdy ji prakticky ještě nikdo nezná, vnímá a důsledně sleduje jen málokdo. Vůbec nejhůř na to mohou doplatit IT firmy, ve kterých se na otázku duševního vlastnictví (hlavně software) z pohledu českého práva nahlíží jinak než v zahraničí. A co teprve domény! Kdo by byl řekl, že jejich registrace není vše, co pro ně – a hlavně pro sebe – můžeme udělat. O tom, stejně jako o ekonomickém potenciálu značky a jejím využití v licensingu a merchandisingu byla pracovní snídaně advokátní kanceláře Schönherr v uplynulém týdnu. Na příkladech ze současné praxe je vidět, že zejména supermarketové řetězce si dokázaly zajistit velké úspěchy se zahraničními licencemi jako šmoulové, Angry Birds nebo aktuálně SpongeBob, ale i s některými vlastními projekty, mezi které patří například Superosma nebo Plyšband. Když už na světě jsou, bylo by škoda nevyužít jejich potenciálu. Všichni bychom se v rámci jarního úklidu mohli zaměřit na audit našich nehmotných statků a jejich evidence. Určitě si to čas od času zaslouží, neboť mohou znamenat mnohem víc než statky hmotné. Nezapomeňme při tom, že bývají vytvářeny především zaměstnanci, a proto tuto skutečnost při ověřování rozsahu práv zohledněme. Důsledky zanedbání nejenže se mohou prodražit, ale mnohdy mohou i zcela překazit naše plány na úspěšný progres.

Linda Kozáková, zakladatelka portálu Licensing.cz