Nové řešení nemusí mít výsledky. Ukazuje, co je možné a co budou za deset let dělat všichni

Jako dítě chtěl být „praktickým chemikem“. Jeho dědeček, doktor věd, mu totiž v nějakých pěti nebo šesti letech daroval v Německu zakoupenou sadu pro malé chemiky. Na přírodovědném gymnáziu ovšem narazil na „neprostupnou zeď organické chemie“ a přeorientoval se na humanitní vědy a jazyk.

Už při první hodině hudební výchovy mu učitel řekl, že má raději celý rok sedět v koutě a číst si. A to ho začalo bavit. K češtině a literatuře si pak přibral ještě angličtinu, kterou dokonce těsně po maturitě začal učit na soukromé jazykové škole. To už také studoval na bakaláře, konkrétně obor anglistika amerikanistika.

Ve druhém ročníku odjel na pobyt do Irska, kde se mu do rukou dostala kniha Viktora Pelevina Generace P, postmoderní román o prudkém historickém zlomu v Rusku a jeho následcích ve společnosti. A v téhle „knížce o ezoterice, drogách a komunikaci“ byl také odkaz na známou studii Positioning od amerických autorů Trouta a Riese. Markovi Linhartovi bylo dvaadvacet, a když ji dočetl, věděl, že chce dělat v reklamě.

Ve škole se jí mohl věnovat teoreticky, ale tušil, že to nebude stačit. Když se vrátil, domluvil si neplacenou stáž v reklamní agentuře. Jmenovala se Ogilvy.

„Bál jsem se, že reklama bude banda hypernamyšlených zkoksovaných magorů, které nebude zajímat nic než peníze a vlastní ega. Ale tak to není, ti lidi jsou úplně jiní. A máme tam absolventy ČVUT, literárních akademií nebo ty, kteří vystudovali kulový a od patnácti se živí sami,“ říká o Ogilvy Linhart, který byl od Nového roku jmenován kreativním ředitelem její divize OgilvyOne.

Ta byla původně založena jako podlinková agentura, dnes se ale profiluje jako digitálnětechnologická. Linhart v čele její kreativy nahradil Izraelku Danu Blumovou, která po roce a půl přešla do stejné agentury v Berlíně.

To však nešlo jen tak ráz na ráz. „Asi po půl roce po nástupu na stáž mi Tomáš Belko řekl, že by mě možná zaměstnal. Nastoupil jsem jako junior copywriter. Po roce mi z vizitky škrtli slovo juniorní. A za další dva roky jsem si tam mohl přidat slovo senior,“ říká Linhart, který je přesvědčen, že v kariéře v reklamě mu pomohlo především to, že se nenechá odradit neúspěchem, rychle se učí, je jazykově vybavený a taktéž dobrý prezentér. A se zmíněným výkonným kreativním ředitelem Belkem si taky výjimečně sedli. Devětadvacetiletý Marek Linhart je teď v Ogilvy čtvrtým rokem. Měl za tu dobu nabídky z jiných agentur? „Samozřejmě. Kdybych je neměl, byl by to důkaz, že něco dělám špatně.“

Marek Linhart
kreativní ředitel, OgilvyOne