Češi v době recese nejen více konzumují doma, ale také doma více vaří a vybírají si k tomu kvalitní suroviny. Zájem lidí o domácí vaření dokládá i stále rostoucí segment časopisů o vaření, např. prodaný náklad Apetitu za první pololetí 2009 stoupl o 8 %. Je to příležitost pro výrobce čistě komoditních kategorií potravin, aby budovali své značky. A to nejlépe nyní, na podzim, a v zimě, kdy se tradičně bude vaří doma více než v teplých měsících dovolené.
Společnost Podravka-Lagris začala v televizi komunikovat své portfolio prémiových rýží Lagris v době, kdy se konkurence částečně odmlčela. Podobně jako dříve zahraniční Uncle Ben’s či Panzani zvolila médium s nejširším zásahem. Jedná se v principu o reklamu na celý brand Lagris, který zahrnuje více většinou komoditních produktů, resp. základních potravin rýže a luštěniny. "Reklama komunikuje celý brand – používá racionální argumenty a komunikuje mimořádnou kvalitu potravin nesoucích tento brand (pečlivý výběr, čištění, třídění, chuť, vůně). Rádi bychom využili i jiných komunikačních nástrojů ke komunikaci celého portfolia," říká Pavel Pichler, generální ředitel Podravky-Lagris. Následuje tak společnosti, jako jsou Madeta, United Bakeries nebo Chiquita a Bouquet, které se v poslední době snaží ve svých kategoriích nebýt pouhou komoditou a budovat značku. Nahrává jim také to, že nadpoloviční většina Čechů podle výzkumů SZIF preferuje kvalitní potraviny. Podíl spotřebitelů, kteří preferují známé značky potravin, tak za posledních osm let vzrostl cca o 30 %.
Spíše hluchými kategoriemi, kde se výrobcům vyplatí pouze přímá letákové podpora, stále zůstávají cukr (kromě předsednictví EU), zelenina a částečně i olej a maso (nikoliv uzeniny a ryby). Např. Čerozfrucht uveřejňuje inzeráty a PR na svou zeleninu a ovoce v Albert magazínu, více reklamy ale nemá v úmyslu. Pro srovnání – v Německu je běžná i reklama na brambory.
Vedle společností, které na vlastní pěst budují značku, se již v minulosti objevovaly "bezejmenné" reklamy na komodity jako takové (např. klementinky v TV). Nejsledovanější kategorií je nyní mléko. O podporu, kterou EU nejen mlékařům poskytuje, ale velký zájem není. Na SZIF se zatím pouze informují soukromníci či organizace o podmínkách programu, čas mají do 30. listopadu.
Další možností pro komoditní kategorie je podpora spojením se značkou Klasa. Té jde o komunikaci kvality – nikoliv základních potravin jako takových nebo jejich výlučně český původ. Vloni podle údajů SZIF logo Klasy nejlépe využili v komunikaci výrobci masa Voma a Zřud v Písku a výrobci pochutin Havlík Opal.