Telefon nedávám, zacílení je mi ukradené

Minulý týden jsme udělali průzkum mezi účastníky semináře PR klubu na téma “Efektivní media relations: jak novináři pracují, co si myslí a co potřebují”. Počet účastníků – 55 – byl na tento typ akce značný, třetina z nich pak měla v oboru praxi do dvou let. Jestli tato skutečnost hrála při vyplňování dotazníku roli vzhledem k anonymitě průzkumu, nevíme, některé odpovědi však byly opravdu šokující. Bylo zajímavé přečíst si, že někdo z “píárníků” respektuje termín uzávěrky, jen “pokud to téma vyžaduje”, e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu sděluje jen výjimečně, nejeden netuší, co je to tiráž. Dotazník vyplnilo pouze 38 účastníků a zde je vyhodnocení odpovědí.

MEZITITULEK: Většina snad ví, co dělá, nebo…

Je chvályhodné, že polovina zúčastněných si myslí, že novináře uspokojí informace jasná, stručná a konkrétní. Dvě třetiny pak deadline respektuje a někteří se o to snaží. Jak již bylo uvedeno, jedna odpověď zněla, že pokud to téma vyžaduje, pak dotyčný termíny dodržuje. Možná by měl tento člověk uvažovat o změně oboru, stejně jako ten rádoby “píárista”, který na sebe telefon a e-mail novinářům zpravidla nedává. Naštěstí zhruba 85 % přítomných je pro novináře pomocí těchto komunikačních prostředků dostupná.

MEZITITULEK: Pozor na ty databáze

Vzhledem ke zkušenosti, kdy se poměrně často v naší firemní poště objevují zásilky s nejrůznějšími pozvánkami a upozorněními adresované lidem, kteří u nás již rok dva nebo i tři nepracují, položili jsme otázku, zda zúčastnění PR pracovníci mají relevantní aktualizovanou a segmentovanou databázi novinářů. Odpověď byla vcelku zajímavá. K tomu, že relevantní aktualizovanou a segmentovanou databázi novinářů nemají, se “přiznali” tři a nejvíce, zhruba čtvrtina z nich, má v databázích do stovky kontaktů.

MEZITITULEK: Víte, koho zvete?

Tiskové zprávy a pozvánky na tiskové konference vybraným novinářům zabývajícím se daným tématem posílá zhruba 60 % respondentů, naopak pět jedinců potvrdilo, že dává přednost “kvantitě před kvalitou” a snaží se oslovit co možná nejvíc redaktorů bez ohledu na to, jestli se tímto tématem zabývají, nebo ne. Takový výsledek není rozhodně překvapující, z praxe bych očekával, že podíl “střílení tiskových zpráv od boku” bude daleko vyšší.

MEZITITULEK: Co si myslí novináři?

Zajímavě rozložené byly odpovědi na otázku: “Co si myslíte, že si o vás novináři jako o PR manažerovi myslí?” Nejvíc (5) dotazovaných odpovědělo “nevím”, čtyři si myslí, že mohou být zdrojem kvalitních informací, a pak zazněly odpovědi jako mimo jiné: nic lichotivého, obecně nás berou jako nutné zlo, většina něco o zaprodaném zaměstnanci, kolega, prostitutka. Inu, zajímavá sebereflexe.

MEZITITULEK: Kámen úrazu

Kamenem úrazu se stala vcelku prostá otázka, co je to tiráž a kde se nalézá. Podle některých PR pracovníků se jedná o titulek nebo o perex a někdo by tiráž hledal na titulní stránce. Pak se samozřejmě nelze divit, že “píáristi” oslovují redaktory, kteří v daném titulu už roky nepracují, ani netuší, že ten či onen redaktor, nebo dokonce médium se daným tématem vůbec nezabývají.