Stále víc zadavatelů zakládá uvnitř svých firem týmy specializované na strategii, navrhování konceptů i jejich realizaci.
Vyzobat jen nápady
Členy jsou špičkoví odborníci, často na volné noze, kteří mají přehled v oboru i na trhu. Od reklamní agentury se pak žádá „pouze“ nápad. Zákazníci odmítají platit za něco, co mnohdy ani nevyužijí. Finanční i časové úspory jsou evidentní.
Systém zvaný „patchwork“ neboli „vyzobávání“ se reklamním agenturám logicky příliš nezamlouvá. Musejí počítat s nižšími příjmy, které by jinak plynuly z poradenství, strategického plánování a z provizí.
Claudia Willvonsederová, členka poradního týmu nábytkářského kolosu IKEA v Německu, míní, že problém spočívá v systému. Špičkoví kreativní pracovníci v agenturách jsou pod tlakem vzrůstajících nákladů přetěžováni. Jakmile to začne mít dopad na kvalitu práce, mění zákazníci přístup: využijí schopností a dovedností pouze těch pracovníků, které sami chtějí. Navíc si prý ušetří konflikty.
Přizpůsobí se agentury?
Počet zákazníků, kteří kontaktují především kreativce, se každopádně zvyšuje; dnes mezi ně patří společnosti Ferrero nebo H&M. Posledně jmenovaný řetězec módního oblečení ze Švédska měl do roku 2000 klasickou externí reklamní agenturu. Pak ji nahradil tzv. Red Room – interní reklamní agentura založená ve Stockholmu. Mluvčí podniku Mathias Geduhn říká: „Sami rozumíme naší značce nejlépe.“
Strach, že by reklamní agentury byly „vybrakovány“ nebo se změnily v pouhé továrny nápadů, je však podle Willvonsederové zbytečný: „Agentury mohou nabídnout jak full servis, tak základní služby.“ Už se také objevily první reakce na tato nová zákaznická přání: J. Walter Thompson založil v Hamburku malou agenturu, ve které není žádný manažer pro strategické poradenství a tři ze šesti nejvyšších míst obsadili kreativní pracovníci. kom
Zpracováno podle Werben & Verkaufen.
kutilové. Německé firmy si osu své reklamy sestrojí samy, najatí kreativci ji pak jen „ozdobí“.