Český výzkum trhu dohání vyspělý svět
Český výzkum trhu dlouhodobě roste, a to rychleji než ve vyspělých zemích. Předběžné údaje za loňský rok tento trend potvrzují.
Vycházím ze svých znalostí — tedy ze situace přibližně 2/3 českého výzkumu trhu, reprezentovaného v současnosti 12 členskými agenturami SIMARu, které jsou pravidelně kontrolovány a mohou číselně dokumentovat komplexně svou činnost — a myslím, že situace je dobrá. Proč?
Pokud se týče obratu, ten rok od roku roste — např. v roce 1997 činil 402 mil. Kč a v roce 2002 již cca 909 mil. Kč. Index růstu obratu výrazně přesahuje růst obratu za výzkum trhu ve vyspělých zemích a dosahuje meziročních hodnot 124, 120, 116. Pouze v roce 2002 byl index podle předběžných, a tím i neauditovaných čísel nižší (107), což je však výrazně vyrovnáváno sílící českou korunou (obrat vyjádřený v eurech by zaznamenal index růstu cca 112—114).
Příklon k sofistikovaným produktům
Rozšiřuje se škála používaných metodických postupů, výzkumné postupy jsou stále více sofistikované. Existují samozřejmě výzkumy jednoduché, ale zvyšuje se podíl komplikovaných a vzájemně provázaných výzkumů, které přinášejí podklady a poznatky pro všechny ekonomické oblasti i činnosti. Výzkumy jsou stále více „střiženy“ přesně podle potřeb zákazníků. S tím souvisí i zdůrazňování validity a spolehlivosti výzkumných výsledků, tedy i komplexu kontrol přímo v terénu, ale i při pořizování dat a jejich zpracování. To dokumentuje i snaha SIMARu rozšiřovat stávající sadu kvalitativních standardů a doplnit v budoucnu současný systém kontrol kontrolami realizovanými nezávislými subjekty. Prosté předávání výsledků je nahrazováno složitými prezentacemi, při nichž výzkumníci sehrávají i role poradců, konzultantů, někdy i oponentů podnikových záměrů.
Ještě je co dohánět
Konkurence mezi agenturami sílí. Zde však vidím určitou slabinu — stále existuje řada (nečlenských) agentur, které nepřipouštějí transparentnost svých postupů (nemyslím tím zveřejňování jejich know- -how) a neposkytují ani základní údaje o velikosti a struktuře svých obratů. Často pak nabízejí tzv. srovnatelné výzkumy za dumpingové ceny, což jistě neprospívá image a prestiži celého oboru a poskytuje možnost pochybovat o kvalitě výzkumu.
Přesto se domnívám, že současné pozitivní tendence (jak co do velikosti obratu, tak co do kvality výzkumu) budou pokračovat. Vede mne k tomu několik hledisek — i když hlavními zadavateli výzkumů jsou nadnárodní subjekty, stoupá i poptávka českých zadavatelů, kteří si uvědomují nutnost výzkumu trhu i to, že poznatky výzkumu jim mohou jen prospět. Stejně tak současný obrat výzkumu trhu v celé ČR na obyvatele ve výši (mnou odhadované) 3,5 USD stále zaostává alespoň o třetinu za obratem „nejslabších“ členů EU (Řecka a Portugalska) a je pouze čtvrtinou či pětinou obratu Německa, Dánska či Nizozemí. Máme tedy stále hodně co dohánět.
Stanislav Zahradníček
předseda Sdružení agentur
pro výzkum trhu SIMAR
Podobné zprávy


Mohou značky růst i v dobách inflace?


Koncept Bernard Pubu slaví deset let, pivovar otevře nové bary v Litvínově a Vyškově


Správná edukace je v kryptu zásadní, říká Jan Kočenda z Trezoru

