Studium na vyšších odborných školách (VOŠ) je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své studium ukončili maturitou a mají zájem o studium orientované na praxi. Je také vhodnou alternativou pro ty, kdo se nedostali na vysokou školu. Zatímco nabídka oborů na vysokých školách značně prořídla, vyšší odborné školy stále nabízejí pestrou škálu oborů.

Co nabízejí vyšší odborné školy
Ve školním roce 2005/2006 bude vyšší odborné vzdělávání nabízet 170 škol, jež zahájí v prvních ročnících výuku 177 oborů vzdělání všech odvětví. Vyšší odborné školy nabízejí jak denní, tak dálkovou formu studia, určenou zájemcům o studium při zaměstnání. Denní studium trvá dva až tři a půl roku, dálkové tři až čtyři roky.
Způsob výuky na VOŠ se zčásti podobá vysoké škole. Výuka je rozdělena do dvou období (semestrů), v nichž po části výukové následuje zkouškové období. Teoretická příprava ve studijních skupinách se uskutečňuje formou přednášek, odborných seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí.
Charakteristickým znakem tohoto typu škol oproti bakalářským oborům na univerzitách je jejich praktické zaměření. Nedílnou součástí studia je odborná praxe, která má studentům zprostředkovat kontakt s reálným pracovním prostředím. Její rozsah se v jednotlivých vzdělávacích programech liší - od jednoho měsíce až po šestiměsíční souvislou praxi během studia.
"Většina škol má zástupce ředitele pro organizaci praxe, který ji sjednává s jednotlivými podniky nebo institucemi a provádí její hodnocení. Kromě toho na vyšších odborných školách učí více odborníků z praxe," říká Libor Berný z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Studium na VOŠ je ukončeno absolutoriem, jehož součástí je zkouška z odborných předmětů a cizího jazyka, absolventská práce a její obhajoba. Absolventi dosáhnou vyššího odborného vzdělání a získají diplom absolventa spolu s oprávněním užívat za svým jménem zkratku DiS. - tedy titul diplomovaný specialista.
Na vyšších odborných školách se platí školné. V případě veřejných škol je jeho výše stanovena zákonem a pohybuje se mezi 2500 a 5000 korun za rok. Soukromé školy si kalkulují školné samy podle materiální a technické náročnosti oboru a je mnohem vyšší, zpravidla se pohybuje mezi 15 a 25 tisíci. Některé školy však poskytují studijní a sociální slevy, veřejné školy mohou školné snížit až na polovinu původní částky.

O diplomované specialisty je zájem
Absolventi vyšších odborných škol mají větší šanci získat zaměstnání než středoškoláci a v některých oblastech konkurují i vysokoškolákům. Jejich výhodou je vysoká úroveň odborných znalostí, v mnoha případech téměř na úrovni vysoké školy. Díky odborné praxi, která je součástí studia na VOŠ, mají absolventi hned dvě výhody: jednak zkušenosti s reálným pracovním prostředím, jednak mohou během studia navázat kontakt s potenciálním zaměstnavatelem.
Podle údajů Národního ústavu odborného vzdělávání průměrná nezaměstnanost "čerstvých" absolventů VOŠ v posledních letech činí necelých 13 procent. Nejsnazší uplatnění mají dlouhodobě absolventi zdravotnických oborů, po absolutoriu z nich zamíří na úřady práce jen zhruba pět procent.

Poradenství
Podmínky a termíny přijímacího řízení si jednotlivé školy určují samy. Uchazeči o studium si mohou informace zjistit na webových stránkách škol nebo mohou využít služeb Centra kariérového poradenství, které pracuje při Národním ústavu odborného vzdělávání.
Centrum poskytuje informace o možnostech studia na VOŠ a nabízí rovněž poradenství při volbě vhodného oboru. Vydává příručku Kam na školu - Vyšší odborné školy v ČR, která obsahuje podrobné údaje ke každé konkrétní škole včetně podmínek pro přijetí a termínů přijímacích zkoušek, šancí na přijetí, školného, délky a formy studia.
Další informace o vyšších odborných školách lze najít na webových stránkách www.nuov .cz. Centrum kariérového poradenství sídlí ve Weilově ulici v Praze 10-Hostivaři, tel. č. 274 869 698, e-mail poradna@nuov.cz.

Spolupráce VOŠ s vysokými školami
Studenti, kteří se rozhodnou pro vyšší odbornou školu, si nijak neuzavírají cestu k získání vysokoškolského vzdělání. Naopak, díky rozvíjející se spolupráci mezi oběma typy škol mohou absolventi VOŠ očekávat výhodnější podmínky při přijímacím řízení na vysokou školu i v samotném průběhu studia.
Tato zvýhodnění se týkají především těch oborů, které jsou obsahově příbuzné s bakalářskými studijními obory vysokých škol. Podle současné legislativy musí každý absolvent VOŠ projít celým bakalářským programem. Novela zákona o vysokých školách však nyní dává vysokým školám možnost stanovit absolventům VOŠ odlišné podmínky pro přijetí uchazečů a uznat jednotlivé zkoušky z předmětů studovaných na VOŠ, které jsou shodné s vysokoškolskými. Z toho vyplývá i možnost zkrácení bakalářského studia až na 1,5 roku místo běžných tří let.
Při volbě studia by zájemci měli uvážit, jaká úroveň vzdělání vyhovuje jejich ambicím a perspektivám. "Oproti teoreticky zaměřenému studiu na vysokých školách jsou vyšší odborné školy více spjaté s praxí a zaměřují se na praktickou profesní orientaci," vysvětluje Libor Berný.

Proměny zdravotnických oborů
Druhým rokem se transformuje vyšší odborné vzdělávání pro zdravotnická povolání. Zákon o nelékařských povoláních změnil strukturu vzdělávání pro takzvaná regulovaná povolání, pro která platí jednotné požadavky na jejich výkon a odbornou způsobilost v rámci Evropské unie. Jednou z podmínek je například posunutí studia a výkonu práce tohoto charakteru do vyššího věku.
Řada zdravotnických oborů VOŠ se koncepčně změnila a postupně přechází na vysoké školy, které je nabízejí v bakalářském studiu. Loni se takto posunuly na vysokou školu obory fyzioterapeut a porodní asistentka. Několik oborů bylo zrušeno bez náhrady (diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro intenzívní péči a diplomovaná sestra pro psychiatrii). Letos přechází na vysoké školy obory ergoterapeut, radiologický asistent a asistent hygienické služby.
Počínaje školním rokem 2005/06 získají absolventi vyšších zdravotnických škol odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Odborná způsobilost dřívějších absolventů zůstává nedotčena.
Ve školním roce 2005/06 zůstává v nabídce VOŠ šest původních a tři nové zdravotnické obory. Stávající obor diplomovaná všeobecná sestra byl koncepčně upraven v souladu se směrnicemi Evropské unie, mj. byla délka studia prodloužena a odborná praxe rozšířena. Obor diplomovaný oční technik se po změně svého profilu vrací do nabídky VOŠ. Podle zákona již není zdravotnickým povoláním a pro jeho výkon se zdravotnické vzdělání nepožaduje.
Ze středoškolské úrovně se do vyššího odborného studia přesouvá obor diplomovaný farmaceutický asistent. Vznikají dva nové obory - diplomovaný ortotik-protetik a diplomovaný nutriční terapeut, který nahradí obor diplomovaná dietní sestra. Tyto dva obory však dosud nebyly akreditovány a ve školním roce 2005/06 se nebudou vyučovat.

Autor je pracovníkem Národního ústavu odborného vzdělávání

reklama