Dlouhá léta vedl Jiří Urban svaz ekologických zemědělců Pro-bio, dnes je náměstkem ministra zemědělství pro životní prostředí a výzkum. Spojit chystaný projekt Potravinářské komory na podporu regionálních produktů právě s ekologickým aspektem považuje za přirozené.

HN: V čem význam propojení podpory regionálních potravin a ekologie spočívá? Jen v ochraně životního prostředí před zbytečným převážením zboží?

reklama
reklama
p class="detail-odstavec">Především v omezení dopravních vzdáleností. Zbytečnou zátěž pro prostředí kvůli transportům potvrzuje řada studií. Má proto smysl prodávat i biopotraviny pokud možno v místě jejich výroby. Velké obchodní řetězce přitom i k nákupu biopotravin přistupují tak jako k ostatnímu zboží - objednávají je ve velkém, centrálně, a proto často i dovážejí na velké vzdálenosti. Podporuji záměr komory i proto, že se tím vytvoří pracovní místa na venkově. A v neposlední řadě se udělá pořádek v různých značkách, které se dnes regionálním potravinám přidělují.

HN: Ekozemědělství má v Česku zelenou, ale finálních bioproduktů je málo. Co s tímhle rozporem?

Je fakt, že jsme dosáhli v celku ekologicky obhospodařované půdy výrazný podíl, ale teď se musíme zaměřit místo kvantity na kvalitu. Jsem přesvědčen, že se to už daří. Přibývá biovýrobců, kteří mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova. V roce 2007 tak získali 200 milionů korun, loni už 300 milionů, a program běží i letos. Zároveň roste i počet těch, kteří sami prodávají své výrobky. Z pěti set bioproducentů jich zhruba pětina zpracovává a prodává vlastní zboží na farmě.

HN: Přesto se pořád dvě třetiny biopotravin musí dovážet. Proč?

Většina prodeje jde přes obchodní řetězce, a ty působí na globálním trhu. Zadruhé, lidé chtějí své oblíbené zboží například i v zimě, takže ekologicky pěstovaná jablka nebo salát se v prosinci musí dovézt.

HN: Odkud se nejčastěji dováží?

Třeba káva, čaj, ovoce ze zámoří. Ale vozí se i z okolních zemí. Například biomléko hledají firmy na Slovensku nebo v Polsku. Do obchodních řetězců se také dostává hodně zboží z Německa nebo Rakouska.

HN: Člověk pochopí, že se musí dovézt exotické ovoce. Ale proč biomléko nebo cereálie?

Třetím důvodem dovozů je dřívější jednostranná orientace dotací na pouhé udržování luk a pastvin. Nyní jsme ale dál, letos například přibylo 9 tisíc hektarů ekologicky obhospodařovaných polí, 400 hektarů vinic, 150 hektarů biozeleniny, sto hektarů pro různé byliny.

HN: Kam se přikláníte v diskusi, zda jsou biopotraviny skutečně zdravější než ty "normální"?

Vědecky to prokázáno zatím není. Ale mohu říci, že mají na zdraví příznivý efekt.


JSOU ZDRAVĚJŠÍ?
Vědecky zatím není prokázáno, že jsou biopo- traviny zdravější než konvenční, připouští Jiří Urban. foto: archiv hn

reklama